Víme, že mnoho z Vás do nového roku vchází s předsevzetím na bezodpadový život. I my jsme se zero waste jednou začínali, a tak jsme se se všemi nováčky i veterány bez odpadu chtěli podělit o to, jaká byla naše cesta k zero waste. Nezapomeňte se s námi podělit i o Váš příběh v komentářích.

Lucka

Často od lidí slýchám, že je zero waste přivedlo k veganství nebo vegetariánství, ale u mě to bylo naopak. Moje cesta k zero waste začala díky veganství, a to když jsem se podívala na dokument Cowspiracy. Cowspiracy je sice o ekologii a zvířecích produktech, a ne o zero waste, ale jako dlouhodobá veganka jsem díky tomu začala přemýšlet o tom, že jsem svou stravou (aniž bych si to uvědomovala) celou dobu chránila životní prostředí. A tak jsem se rozhodla, že když už jím eko, tak chci žít celý svůj život eko – protože jsem paličatá a nerada věci dělám jenom napůl!

Takže teď už jsem nebyla jen ta šílená veganka. Stala se ze mě ta šílená veganka, která hlasitě odmítá brčka, plastové tašky a soudí tě, když před ní piješ z PETky (a pak se diví, že nemá žádné kamarády).

Ze začátku jsem dělala hodně změn převážně v koupelně, protože to byla rozhodně nejméně ekologická oblast v mém životě. Sprchové gely jsem nahradila přírodními mýdly, pořídila sobě a všem ve svém okolí bambusové kartáčky a místo krému začala používat bio oleje. Také jsem si brzy pořídila menstruační kalíšek, ze kterého jsem byla absolutně vyděšená (kdo na první pohled nebyl?). Teď bych ho ale za nic nevyměnila a neustále ho všem doporučuji.

Radim

Moje cesta k zero waste vedla přes setkání s Beou Johnson na křtu českého překladu její knihy. I předtím jsem tento životní styl zpovzdálí sledoval a jako rádoby minimalista jsem se snažil oba životní styly propojit. V tom je podle mě největší kouzlo zero waste. Začátky byly těžké, vysvětlování proč, v době, kdy byl zero waste v Česku ještě v plenkách, dalo občas zabrat. Nejsnazší pro mě bylo zavedení látkových pytlíků a redukce každodenního odpadu. Jako správný člověk bezodpadový jsem si pořídil skleněnou lahev, kterou jsem začal pravidelně nosit a doplňovat kde se dalo. Přechod z tekutých šamponů a mýdel na jejich tuhou alternativu jsem také zvládl (ponaučení: Jelen vysušuje kůži! Volte si mýdlo podle typu vaší pokožky) a jako technologickému nadšenci mi dělalo radost přejít na plně elektronické lístky na vlak.

Sabča

Popravdě vůbec jsem si neuvědomovala, co se kolem mě děje, dokud jsem nepoznala Radima.

Znáte to, doma něco vytřídíte, pak to hodíte do těch kontejnerů, popeláři to odvezou, takže za týden zase prázdná popelnice jako by nic. Když jedete na dovču k moři, v moři taky nic neplave většinou, v krásných resortech je to uklizené apod. Prostě jsem neviděla nikde nic špatného, dokonce jsem si na střední kupovala každý den nové pití v nové PET láhvi a jediný, co jsem si říkala, že se možná z toho plastu do té vody uvolňuje trochu ropy. 😀 Ale však co, ostatní to taky pijou a žijou.

No a potom jsem potkala Radima, který mě vzal na rande na Vysočinu do té krásné přírody – všude samé louky a lesy. A najednou mezi tím vším… obrovská skládka. A v tu chvíli mi to došlo – s Radimem už nikam nejedu 😀 ne sranda – v tu chvíli mi došlo, co se děje. Že ti popeláři každý den ten bordel z popelnice musí někam vysypat, že na dovolené v zahraničí hned pár metrů za hotelem je pěkný nepořádek, mimo pobřežní města se v moři toho taky hodně válí, a tak chudáci živočichové v té vodě kvůli nám trpí. Tak takhle jsem si to uvědomila já.

No a jak jsem začala? Respektive co jsem hned změnila? Všechny PETky jsem nahradila jednou skleněnou láhví, všechny jednorázové plastové sáčky jsem nahradila úžasnýma látkovýma a co bych ráda vyzdvihla, tak používám menstruační kalíšek, který se mi moc nezamlouval, nicméně teď lituju holky, které ho ještě neznají. Zdaleka ještě nemám vše zerowaste tak, jak by se dalo, ale postupně se snažím neničit nám tu přírodu.

Víte, jak to je, když si KAŽDÝ řekne, JÁ jako jeden člověk přece nic nezměním. 🙂

Martin

Před 2 roky by nikdo neřekl, že zrovna já bych mohl propagovat bezodpadový životní styl. Byl jsem puberťák, co si nevážil přírody kolem sebe. Oči mi však otevřely cesty do zahraničí (a to převážně mimo letoviska), kde se krajina topí v odpadcích. K tomu se už stačilo jen zamyslet, přečíst pár článků a pomalu jsem začínal uvažovat jinak, a tak začala moje cesta k zero waste. Dlouho mi trvalo si uvědomit, že mi to nepřidává žádnou práci a že to nestojí žádné peníze. Naopak, teď, když žiji s minimem odpadu, mám méně práce a dává mi to skvělý pocit, že zbytečně neznečišťuji přírodu. Nejprve jsem začal používat naši nerezovou lahev, kterou jsem si zamiloval, stylový bambusový kartáček, a následně látkové pytlíky/tašky na nákupy, nejčastěji pečiva ale i ostatních produktů.

Na závěr bych rád napsal, že zero waste (nebo low waste) lifestyle není ničím otravný. Ani když jste zarputilý neekolog (jako býval i já), alespoň nad tím popřemýšlejte. Koukněte na krásnou přírodu kolem sebe a nenechte si ji vzít něčím tak hloupým, jako jsou odpadky.

Čtěte dále!

Chcete vědět o dalších skvělých článcích? Zanechte nám svůj email a my Vás budeme o všem důležitém informovat.

Nechci vědět více o zero waste