Kuchyně bez odpadu

 

Zpět na seznam kategorií

 

6 rad, jak omezit plýtvání jídlem

Plýtvání jídlem je jedním z nejzávažnějších problémů současnosti. Více než třetina všech vyprodukovaných potravin na světě se vyhodí, což představuje obrovskou zátěž pro životní prostředí. Velkou část potravin, které končí v popelnicích, mají přitom na svědomí domácnosti. Co tedy může udělat každý z nás, abychom zbytečnému plýtvání jídlem zabránili?

1. Nakupujte s rozmyslem

Základem je nenakupovat více, než zvládnete sníst, to asi každý ví. Někdy může být ale těžké odhadnout ideální množství, proto zkuste nejprve vypozorovat, jaké potraviny nejčastěji vyhazujete.

Než se vydáte na nákup, zkontrolujte také zásoby ve spíži a lednici. Sepište si, co vám chybí a co potřebujete dokoupit, naplánujte si, co budete v příštích dnech jíst, a podle toho si vytvořte nákupní seznam.

Místo velkých týdenních nákupů choďte radši častěji na menší nákupy a průběžně dokupujte potřebné potraviny, například čerstvé ovoce, zeleninu a pečivo.

2. Potraviny správně uskladněte

Díky správnému skladování vám potraviny vydrží mnohem déle. Mouku, rýži a další suché potraviny skladujte v uzavíratelných dózách, které je ochrání před moly. Chleba zabalte do utěrky, která pohltí vlhkost a zabrání vzniku plísně. Také je dobré vědět, jaké ovoce a zeleninu skladovat v lednici a jakým druhům naopak bude lépe při pokojové teplotě. Věděli jste například, že rajčatům chlad příliš nesvědčí? Banány zase vylučují látky, které urychlují zrání ostatního ovoce v jejich blízkosti.

TIP: Na stránkách Zachraň jídlo najdete skvělý návod na správné skladování potravin.

ello-AEU9UZstCfs-unsplash-2048x1423 

 

3. Rozlišujte „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“

Datum minimální trvanlivosti potravin garantuje určité vlastnosti a kvalitu výrobku. Trvanlivé potraviny, jako je rýže nebo těstoviny, proto bez obav můžete konzumovat i po tomto datu. Naopak po uplynutí data „spotřebujte do“, například u masa a mléčných výrobků, už mohou být potraviny zdraví škodlivé. Vždy je tak před případnou konzumací zkontrolujte.

4. Zbytky využijte a zpracujte

Naučte se co nejvíce využít všechny zbytky z kuchyně! Z odkrojků zeleniny včetně slupek si můžete udělat domácí zeleninový vývar, z natě od mrkve například pesto. Zbytky z kuchyně můžete použít také na výrobu domácích osvěžovačů vzduchu. A potraviny, které nestačíte spotřebovat, můžete různě zpracovat, aby déle vydržely – zamrazením, sušením, fermentováním, zavařováním… možností je spousta.

Uvařili jste toho moc? Co nesníte, uložte do boxu na jídlo a vezměte si s sebou druhý den do práce nebo zamrazte na horší časy, až se vám nebude chtít vařit. Nejenže tím zabráníte plýtvání jídlem, ale také si usnadníte život.

5. Dejte šanci „ošklivkám“

Spousta z nás si v obchodě vybírá pouze ty nejhezčí kousky ovoce a zeleniny. To ale znamená, že ty méně estetické si nikdo nekoupí a putují tak do popelnic, což je velká škoda, protože jsou většinou úplně v pořádku co se chuti a nutričních hodnot týče. Tak až příště vyrazíte na nákupy, zkuste zachránit nedokonalé kousky. Můžete si z nich připravit třeba smoothie nebo je odšťavnit. Víte, že například z přezrálých nahnědlých banánů si můžete upéct výborný banánový chlebíček?

6. Kompostujte

Ani slupky z ovoce a zeleniny a další zbytky, které jinak nevyužijete, nemusíte vyhazovat do koše. Kompostováním získáte výborné hnojivo pro vaše rostliny. A díky vermikompostéru můžete kompostovat i v bytě! O výhodách vermikompostéru si můžete přečíst více v tomto článku.

lenka-dzurendova-FTCQPjPfFS4-unsplash-2048x1365

Pokud se chcete do boje proti plýtvání jídlem zapojit i mimo svou domácnost, můžete vyzkoušet také dumpster diving – vybírání kontejnerů s (většinou stále jedlými) potravinami u supermarketů. Skvělá je také aplikace Nesnězeno, prostřednictvím které můžete od restaurací se slevou odkoupit jídla, která se ten den neprodala a skončila by jinak v popelnici.

 
  
Autor: Markéta Žůrková
Dumpster diving aneb zachraň jídlo z popelnice

U popelnic už dávno nepotkáte jen lidi bez domova. Stále více lidí se bez ohledu na svou finanční situaci snaží zabránit zbytečnému plýtvání jídlem a praktikuje dumpster diving. Co to vlastně znamená a jak na to?

Co je dumpster diving?

Dumpster diving, v češtině doslova „potápění v popelnicích“, je označení pro vybírání kontejnerů, nejčastěji s vyhozeným jídlem u supermarketů. Najdou se v nich totiž často i potraviny, které jsou stále jedlé, ale supermarket už je nemůže nebo nechce prodávat. Jedná se například o zboží s blížícím se datem spotřeby nebo poškozeným obalem.

Vybírání popelnic si asi většina lidí spojuje hlavně s bezdomovci, co nemají peníze na jídlo. „Dumpsterování“ však praktikují i ti, co si mohou dovolit koupit kvalitní potraviny, ale chtějí omezit množství vyhozeného jídla. Nedělají to proto, aby ušetřili (i když to je příjemný bonus), ale z etických a ekologických důvodů. Lidem, pro které se tento způsob stravování stal součástí životního stylu, se říká freegani. Ti se snaží obecně co nejméně využívat zdroje, omezovat nákup nových produktů a zužitkovávat to, co už někdo vyhodil.

Je dumpster diving legální?

Dumpster diving může být i docela adrenalinový zážitek, a to nejen kvůli samotnému lovení jídla z hlubin kontejneru. Ačkoliv se může zdát, že vyhozené jídlo už nikoho nezajímá, můžete se kvůli vybírání popelnic dostat do problémů – kontejnery a jejich obsah jsou totiž majetkem supermarketu. Navíc se většinou nachází na soukromém pozemku, zamknuté nebo za plotem. Kromě krádeže se tak můžete provinit i vstupem na cizí pozemek, za což vám hrozí pokuta. Pokud jste ale nenápadní a nenecháte za sebou nepořádek, neměly by vás potkat žádné komplikace. S některými zaměstnanci supermarketů se navíc dá i domluvit.

V některých zemích jsou však podmínky pro dumpster diving mnohem příznivější než u nás v Česku. Například v Dánsku se popelnice vůbec nezamykají a jsou volně přístupné, takže si bez obav můžete „zajít na nákup“ do popelnice.

Co se nejčastěji vyhazuje?

V kontejnerech u supermarketů nejčastěji končí neprodané potraviny s blížícím se datem spotřeby nebo po datu minimální trvanlivosti (balené pečivo, sušenky, chipsy…), „neestetické“ nebo mírně potlučené ovoce a zelenina (třeba nahnědlé banány), potraviny s poškozeným nebo ušpiněným obalem, balení ovoce a zeleniny, ve kterých je jeden či pár nahnilých kousků nebo pečivo, co se ten den neprodalo. Většina potravin je však stále k jídlu a nic jim ve skutečnosti není.

I já jsem si dumpster diving vyzkoušela díky své kamarádce, která mě na výpravu ke kontejnerům vzala s sebou. A byla jsem v šoku, kolik dobrého jídla supermarkety denně vyhodí. Byl to docela smutný pohled. Objevily jsme například spoustu sítěk s mandarinkami a dalšího ovoce, plno zeleniny nebo třeba láhev piva den po spotřebě.

dumpster-diving-jidlo-z-popelnice2

Víte, že… Minimální datum trvanlivosti potravin garantuje určité vlastnosti výrobku. U trvanlivých potravin jako je rýže nebo těstoviny je konzumace bezpečná i po tomto datu. Naopak „spotřebujte do“ u masa a mléčných výrobků zaručuje zdravotní nezávadnost a po tomto datu už mohou být zdraví škodlivé.

Jak na to?

Než se vydáte na výpravu, zjistěte si předem co nejvíce informací – koukněte například na mapu dumpstermap.org nebo se přidejte do skupiny na Facebooku, kde najdete praktické tipy od zkušenějších. A nezapomeňte si s sebou vzít tašku na svůj úlovek.

Plýtvání jídlem je obrovský problém dnešní doby – zhruba třetina světové produkce se vyhodí. A přestože jsou kontejnery u supermarketů neustále zaplněné potravinami, nejvíce jídla se vyhodí v domácnostech. Pokud vás tedy dumpster diving zrovna neláká, ale chcete omezit plýtvání jídlem, začněte u sebe doma. Nekupujte více, než stihnete spotřebovat, a v obchodě sáhněte třeba po těch méně atraktivních kusech ovoce a zeleniny, které by pak skončily v popelnici.

Pokud vás téma plýtvání jídlem a dumpster diving více, podívejte se na film Z popelnice do lednice. Přečtěte si také naše tipy, jak snížit odpad v domácnosti.

 


 

Autor: Markéta Žůrková

Domácí prostředky pro úklid kuchyně

Kuchyň bývá často vnímána jako srdce domácnosti. Kromě toho, že je to prostor určený pro přípravu a konzumaci pokrmů, rodina se zde schází u jídelního stolu.

Celou místnost je tedy nutno neustále udržovat v čistotě. Někdo pro úklid používá čistící prostředky z obchodu. Ty však obsahují celou řadu chemikálií. Pokud se jim chcete vyhnout, můžete pro úklid kuchyně použít jednoduché prostředky, které naleznete doma. Nejčastěji se jedná o ocet, jedlou sodu a citronovou šťávu. Pomůže i kyselina citronová. Ta, společně s dřevěným kartáčem, bojuje proti vodnímu kameni. Šikovným pomocníkem při úklidu kuchyně je i tea tree olejíček. Ten můžete naředit s octem a použít do rozprašovače a to jak na úklid kuchyňské pracovní desky, tak také i podlahy.

Vyrobte si vlastní domácí prostředky

Úklid kuchyně může být ekologický.

Šikovným pomocníkem je univerzální čistič. Pro ten budete potřebovat 2 díly octa, 1 díl vody a několik kapek přírodního esenciálního oleje, ideálně tea tree, který má antibakteriální účinky. Vytvořenou směs nalijte do rozprašovače a můžete ji použít na kuchyňské povrchy nebo podlahu.

Místo čistícího písku si připravte pastu vyrobenou z citronové šťávy a jedlé sody. Obě přísady smíchejte tak, aby vznikla kašovitá směs. Soda vytvoří abrazivní část směsi a citronová šťávaantibakteriální a dezinfekční vlastnosti. Kromě toho funguje také jako bělidlo. Do směsi namočte houbičku a můžete začít s čištěním. Rychlovarnou konvici zbavíte vodního kamene směsí octa a vody v poměru 1:1. Nalijte ji do konvice, nechte přejít varem a vychladnout. Pak je vhodné ještě do konvice nalít čistou vodu a znovu nechat přejít varem. Domácího pomocníka připravíte i pro zanesený kuchyňský odpad. Nasypejte do něj 1 hrnek jedlé sody, zalijte ohřátým bílým octem a nechte působit 15-20 minut. Následně spláchněte horkou vodou.

Inspirace pro vás:


 

Autor: Marika Horáková

Jak snížit odpad v domácnosti? Podívejte se na tyto jednoduché tipy

Asi se nám nikdy nepovede provozovat domácnost bez odpadu. Určitě však můžeme jeho produkci snížit. Pokud se zamyslíme nad různými možnostmi, zjistíme, že to vlastně není nemožné. Produkci domácího odpadu můžeme snížit různými způsoby.

Nakupování

Během nakupování vzniká velké množství odpadu. V obchodech sice prodávají papírové nákupní tašky z recyklovaných materiálů, ale i ty vytvářejí odpad. Co si takhle pořídit tašku látkovou. Taková taška se dá velmi snadno složit a můžeme ji nosit v každé kabelce. A co igelitové sáčky u pečiva nebo ovoce a zeleniny? Ty velmi snadno nahradíme sáčky plátěnými, které můžeme kdykoli vyprat a používat opakovaně.

 

Nakupovat můžeme i bez obalů. Ve velkých městech již existují bezobalové obchody. Jak se v nich nakupují třeba sypké potraviny jako mouky, luštěniny a podobně? Jednoduše, přineseme si vlastní nádoby.

Ideální je, pokud můžeme nakupovat lokálně. Čím menší vzdálenost urazíme za nákupy, tím menší vytváříme uhlíkovou stopu. Kromě toho podpoříme místní podnikatele. Vhodné jsou i nákupy na farmářském trhu, kde máme různé druhy potravin na jednom místě. Navíc nakoupíme produkty české výroby. Oblíbenou variantou se stávají také zeleninové, ovocné nebo smíšené bedýnky od českých farmářů.

Provoz domácnosti

I tady nalezneme nějaké ty bezodpadové alternativy – třeba látkové utěrky a ručníky místo papírových. Papírové sice nemusíme prát, ale opět nám vytvářejí odpad. Ideální je, pokud textilní materiály budou přírodního charakteru – bavlna, len, bambus. Jednak se dobře udržují a také jsou lépe savé. Umělé materiály totiž vodu odpuzují.

Pozor bychom si měli dát i na plýtvání jídlem. Je dobré si plánovat, co budeme vařit a podle toho nakupovat. Některé potraviny se rychleji kazí, proto je nekupujeme do zásoby.

Pokud máme v domácnosti dostatek prostoru, můžeme si pořídit malý kompostér, v němž zužitkujeme bioodpad a vytvoříme si skvělé, přírodní hnojivo pro domácí rostliny.

 


 

Autor: Marika Horáková

Eko grilovačka: veggie burger na pět způsobů

Léto, sezóna zahradního grilování. Možná grilujete zásadně vegetariánsky a mnohé rostlinné alternativy grilovaných pochoutek už máte v malíku. Anebo jste třeba zvyklí na výhradně masové grilovačky se steaky a burgery. Pokud jste ale v posledních letech četli novinky z výzkumu o dopadu nadměrné produkce masa na životní prostředí (pokud ne, shrnuli jsme ho pro Vás v článku o živočišných produktech a skleníkových plynech), budete svou konzumaci masa, především toho červeného, pravděpodobně chtít omezit. Vždyť hovězí maso produkuje 150x více skleníkových plynů než luštěniny, které ho, třeba v burgerech, jednoduše nahradí! Takže ať jste dlouholetí vegetariáni/vegani, na rostlinou stravu se snažíte přejít, a nebo jen obohatit Váš grilovací repertoár o ekologičtější varianty, z tohoto článku si určitě něco odnesete a každý veggie burger na našem seznamu oceníte.

Máme pro vás ne jeden, ne dva, ale rovnou pět receptů se zvyšující se úrovní obtížnosti a času potřebného na přípravu Vašeho veggie burgeru. S přístupem do bezobalového obchodu všechny varianty uvaříte jednoduše bezodpadově. Pokud ale ve svém okolí ještě žádný nemáte, minimálně tři z těchto receptů připravíte bez odpadu i při nákupu v supermarketu! Tak co, jste připraveni snížit svou uhlíkovou stopu a vychutnat si vynikající veggie burger? Jdeme na to!

Úroveň 1: Jednoduché portobello

portabella-burger-_MG_4573-1024x683

Ingredience:

  • 1 houba portobello
  • Olivový olej
  • Sůl a pepř

Přesně tak, tohle je ten nejjednodušší burger, který kdy připravíte. Houbu portobello důkladně očistěte, potřete olivovým olejem, osolte a opepřete. Pak ji položte na rozpálený gril a grilujte cca 3-4 minuty na každé straně, nebo do změknutí.

A jak portobello burger podávat? Buď můžete vyzkoušet americkou klasiku: kečup, hořčici, list salátu a plátek rajčete v bílé burgerové housce, nebo, trochu experimentálněji, s grilovanou paprikou, pestem a rukolou.

Úroveň 2: Veggie burger s grilovanou zeleninou

Roasted-Veggie-Sandwich-680

Ingredience:

  • 2 plátky cukety
  • 2 plátky lilku
  • 1/červené papriky
  • Plátek červené cibule
  • Olivový olej
  • Sůl, pepř
  • Tymián (případně další bylinky dle chuti)

Cuketa, lilek, paprika, cibule… to jsou ingredience, které dnes najdete na každé grilovačce, a my je dáme dohromady do burgeru. Cuketu, lilek a papriku předem naložte v oleji, soli pepři a tymiánu cca na hodinu. Poté je vyskládejte na gril společně s cibulí potřenou olejem a posypanou solí a grilujte do změknutí.

Zeleninu naskládejte do burgerové housky, servírováním s listem salátu a majonézou neuděláte chybu!

Úroveň 3: Dvojité portobello plněné sýrem

Ingredience:

  • 2 houby portobello
  • 30g sýra (pokud se Vám podaří sehnat, doporučujeme vyzkoušet i jeho rostlinné alternativy!)
  • Olivový olej
  • Směs bylinek (tymián, oregano, bazalka…)
  • Sůl, pepř

Portobello houby důkladně očistíme, potřeme olejem, osolíme a opepříme. Na grilu pečeme 3 minuty blánami dolů, a poté otočíme a obě naplníme strouhaným sýrem a posypeme bylinkami. Až houby změknou a sýr se rozteče, můžeme servírovat.

Obě půlky přiklopíme sýrem na sebe a podáváme v burgerové housce se salátem, pestem a rajčaty, či jinou oblohou.

Úroveň 4: Veggie burger z černých (ale i jiných) fazolí

blackbeanburgers7

Ingredience na 4 porce:

  • 250g černých fazolí (cca 140g v suchém stavu)
  • ¼ středně velké červené cibule
  • 3 stroužky česneku, nastrouhaného
  • 1 lžíce kukuřičného škrobu
  • 1 lžíce vody
  • 1 lžička mletého kmínu
  • 80g strouhanky
  • 90g mouky
  • Sůl, pepř a chilli dle chuti

Buger z červených fazolí: můj osobní veggie burger favorit. Fazole rozmačkejte vidličkou či zpracujte v mixéru na pastu. Přidejte na drobnou nakrájenou cibuli, česnek, strouhanku, mouku koření a kukuřičný škrob předem smíchaný se lžicí vody. Výslednou směs nechte pro nejlepší výsledky alespoň hodinu odpočinout v lednici. Vytvarujte burgery a grilujte po 5-10 minut na každé straně.

Podávejte, jako by jste servírovali klasický hamburger: s kečupem, majonézou nebo hořčicí, salátem a rajčetem v burgerové housce. Jednoduše z nich můžete udělat i cheeseburgery!

Úroveň 5: Veggie burger z quinoy a červené čočky

Quinoa-White-Bean-Burger

Ingredience na 4 burgery:

  • 100g quinoy
  • 100g červené čočky
  • 1 lžička kari
  • ½ lžičky mletého kmínu
  • 75g mouky
  • 1 vejce NEBO 2 lžičky najemno namletého lněného semínka
  • Sůl a pepř

Quinou, čočku, kari a kmín zalijeme 400ml vody a vaříme do změknutí cca 15 minut, nebo dokud se voda nevypaří. Směs necháme po několik minut vychladnout. Pokud používáme lněné semínko, smícháme ho se 2 lžícemi vody, necháme 5 minut odstát a přidáme do směsi. Pokud používáme vejce, přidáme do směsi jej. Osolíme, opepříme a po částech vmícháme mouku (je možné, že jí budete potřebovat trochu míň, nebo trochu víc). Vytvarujeme burgery a grilujeme či pečeme.

Tento burger chutná skvěle v bulce s pestem, rajčetem a salátem, ale nebojte se zaexperimentovat i s jinými přílohami.

Tak který z těchto pěti receptů na vaší grilovačce vyzkoušíte? Dejte nám vědět v komentářích a sdílejte s námi Vaše oblíbené recepty!


 

Autor: Lucie Štěpánková

Ekologická brčka: které si vybrat?

Od té doby, co jsme zjistili, že skrz plastová brčka vysáváme život ze světových oceánů, rozkvetl trh s jejich alternativami. Skleněná, nerezová, papírová, bambusová ekologická brčka… anebo i to staré dobré „vždyť žádné brčko k životu nepotřebuji“ mají své zastánce i odpůrce. A jelikož víme, jak důležité téma je výběr toho správného brčka ( 😀 ), dali jsme dohromady tento článek, kde si všechny alternativy rozebereme dopodrobna. Všechna z nich, krom papírových, také najdete na našem eshopu!

Skleněná brčka

IMG_5068-768x1152

Začínáme tím nejelegantnějším z našeho seznamu: skleněným brčkem. Jeho hlavní výhodou je průhlednost, díky které si vždy můžete být jisti, že je brčko čisté. Jasně, za pomoci kartáčku vyčistíte spolehlivě každé brčko, ale tady si můžete být extra jistí, pokud Vás představa toho, že do brčka nevidíte, znervózňuje. Skleněný materiál ho dělá ideální na domácí použití. Tvrzené sklo sice i cestování vydrží, ale nerez i bambus jsou pro tento účel přece jen jistější. Pokud tedy doma pijete hodně smoothieček nebo koktejlů, do kterých brčka používáte, skleněná budou jasnou volbou.

Nerezová brčka

IMG_1705

Ekologická brčka která Vám vydrží desítky let: nerezová. Mají téměř neomezenou výdrž, a to je dělá ideálním společníkem na cesty: třeba i jen do baru s přáteli. Ač jsou těžší, než bambusová, jedno brčko Váš batoh či kabelku hned nezatíží, takže nemusíte mít strachy, že se pronesou. Toto jsou ta pravá bezodpadová brčka: vydrží Vám desítky let. Nerez je rozhodně ze současné nabídky náš favorit.

Bambusová brčka

Nejste fanouškem skla a toužíte po přírodnějším materiálu, než je ocel? Pak sáhněte po bambusu! Ten je zrovna pro brčka ideálním materiálem: je lehký a dorůstá neuvěřitelnou rychlostí, a tak se nemusíte bát, že budou pandy o hladu. Jedinou nevýhodou bambusových brček je kratší životnost oproti dalším bezodpadovým alternativám: po roce až dvou se začne při častém používání rozkládat. To ale souvisí s jeho velkou výhodou: je rozložitelné. Zatímco sklo i nerez musí do tříděného odpadu, bambus se sám rychle rozloží: nikdy z něj proto nebude odpad.

Papírová brčka

130418

Papírová brčka sice nejsou zero waste (protože život bez odpadu není jen o vzdání se plastu), ale díky jejich současné popularitě jsme se je rozhodli zahrnout. Populární jsou především v kavárnách a restauracích, kde jsou málokdy oblíbená nerezová, skleněná nebo bambusová ekologická brčka. Do domácnosti a na osobní použití bychom je moc nedoporučovali, to proto že bambus, sklo i nerez jsou daleko efektivnější řešení. Pokud ale vlastníte kavárnu, bar, nebo restauraci, papírová brčka jsou skvělým způsobem, jak omezit produkci plastového odpadu.


 

Autor: Lucie Štěpánková

Duel: nerezová vs. plastová lahev

Po delší době pro vás zase máme duelový článek: tedy porovnání rozšířených každodenních produktů s jejich ekologičtější alternativou. Vše ve velmi dramatickém, čtyřkolovém formátu. Dnešními soupeři budou jednorázová plastová lahev versus nerezová lahev! Ať souboj započne a ten nejlepší zvítězí!

1.    Kolo: Životnost

Plastová lahev: Jednorázové lahve na vodu jsou vyrobeny na jedno použití. Samozřejmě je můžete několikrát doplnit, brzy se z nich ale začnou uvolňovat plastové částice do vody a určitě se vám také někdy stalo, že taková plastová lahev začla po pár dnech až týdnech používání nevábně zapáchat. Abychom to shrnuli, životnost plastové lahve se pohybuje někde mezi půl hodinou a jedním měsícem, záleží na kvalitě a také vašem ekologickém smýšlení.

Nerezová lahev: Když se o ni dobře staráte, vydrží vám někde mezi 10 až 15 lety, což je zásadně déle, než u lahví plastových.

2.    Kolo: Zdraví

Plastová lahev: Z plastu se do vody může uvolňovat spousta ošklivých chemikálií, a to nejen při jejich doplňování. A miniaturní částečky plastu asi nejsou to nejzdravější pro váš organismus.

Nerezová lahev: Tento problém u nerezové oceli neexistuje: žádné ošklivé látky neuvolňuje, a proto se o své zdraví nemusíte bát.

3.    Kolo: Cena

Plastová lahev: Tady velmi záleží na tom, jak často a jaké plastové lahve kupujete. Proto jsme si dovolili zahrnout tři alternativy. Ve všech počítáme s tím, že vypijete doporučené denní množství vody: 2 litry.

V prvním případě pijete všechnu vodu z půllitrových platových lahviček, u kterých se cena pohybuje mezi 9 a 20 korunami, podle toho jestli se nacházíte v centru Prahy, nebo kdekoli jinde po republice. Já ale budu počítat s 12 korunami, protože těch 20 mi příjde opravdu trochu přitažených za vlasy. Za 10 let tudíž utratíte za vodu 175 200Kč. My ale víme, že skoro nikdo není takový ekologický barbar, aby jeho pitný režim vypadal takto, jen jsme chtěli vidět, jak vám nad tímto číslem spadne čelist. A proto zahrnujeme ještě další možnosti.

Co třeba když pijete jen balenou vodu, ale kupujete ji v 1,5 litrových lahvích? Dejme tomu že jste ještě hodně šetrní s penězi, a tak kupujete tu nejlevnější alternativu. Pak vás litr vody vyjde na 2.70kč (což jsem si musela vyhledat na googlu, jelikož si nepamatuju, kdy bych naposledy prošla v supermarketu uličkou s balenou vodou). To za 10 let za vodu utratíte 19 710Kč. Představte si, co by jste si mohli na tolik peněz koupit. Třeba hezkou dovolenou pro dva?

A naše poslední varianta, se kterou se pravděpodobně nejčastěji setkáváme, je, že si koupíte jednu malou půllitrovou lahev a do ní si 14 dní až měsíc dotáčíte vodu z kohoutku. Za lahve samotné za deset let utratíte 6 240 až 12 480Kč. K tomu připočteme kohoutkovou vodu za 431,8 až 423,6Kč, a dostaneme se na 6 663,6 až 12 903,6Kč. Rozhodně je to nejlepší z dosavad zmíněných variant, ale moc velká výhra to není.

Doufám, že se vám z tolika čísel nezamotala hlava tolik, jako mně, když jsem to všechno ťukala do kalkulačky 😀

Nerezová lahev: Tady je ta matematika trochu jednodušší. Na našem eshopu najdete nerezové lahve za 399 až 599Kč, k tomu připočteme kohoutkovou vodu za 10 let, tedy 438Kč. Za pitný režim tudíž neutratíte více než 837 až 1 037Kč. Docela rozdíl, nemyslíte?

4.    Kolo: Likvidace

Plastová lahev: Pokud plastovou lahev vyhodíte do směsného odpadu, existujou tři hlavní možnosti (jedna horší, než druhá), co se s ní může stát. Buď se spálí ve spalovně a do ovzduší se z ní uvolní nebezpečné chemikálie, nebo skončí na skládce, kde se bude rozkládat desítky až stovky let, a v nejhorším případě se dostane do oceánu, kde budou chemikálie a mikroplasty z ní se uvolňující hubit mořské živočichy stovky let.

Že vaše plastové lahve třídíte? Ani to není výhra, jelikož plastové výrobky lze recyklovat jen sedm až devětkrát, než je potká stejný osud, jako směsný odpad.

Nerezová lahev: Krom toho, že vám vydrží deset až patnáct let, tak až nadejde jejich čas, nerez, ze které jsou vyrobené, můžete jednoduše recyklovat. Výhoda kovů je, že tímto procesem mohou procházet v podstate do nekonecna, proto nemůžete udělat ekologičtější volbu!

 

Jstě připraveni slyšet jméno výtěze? Za nás je to na plné čáře nerezová lahev! Přece jste nečekali, že bychom jako blog o životě bez odpadu rozhodli jinak, ne? 😀

A kdo je váš vítěz? Jestli s námi souhlasíte, ale svou nerezovou lahev ještě nemáte, proč se nekoknout do našho eshopu, kde nabízíme hned několik velikostí ve dvou designech?

Nezapomeňte nám také dát v komentářích vědět, jaké dva produkty bychom proti sobě měli postavit příště!


 

Autor: Lucie Štěpánková

DUEL: Fi-bee’s wraps vs. plastové sáčky

Rozhodli jsme se pro Vás zpracovat novou sérii článků, tzv. DUEL, ve kterých se podíváme na zoubek jak zerowaste produktům, tak i těm „obyčejným“. No a dnes to bude snad nejrozšířenější předmět ve všech obchodech a většině domácností, který budeme srovnávat s jeho bezodpadovou alternativou.

Přestavení soupeřů

S plastovými sáčky Vás opravdu seznamovat nemusím. Ale jen pro připomenutí, jejich recyklace je téměř nemožná, vydrží toho opravdu málo, potraviny v nich často plesniví a mohli bychom pokračovat dál, jenže se tím nebudeme zdržovat.

A na řadu přichází náš favorit, Fi-bee’s wraps. Už z názvu vypovídá, že se budeme točit kolem včelek. Jedná se o Bio bavlněnou látku napuštěnou kvalitním včelím voskem, v našem případě od slovenského včelaře, s organickým jojobovým olejem. Slouží jako náhrada již zmiňovaných sáčků, ale i potravinových folií. Vydrží až několik měsíců používání, a poté je lze jednoduše zkompostovat. A opravdu to nejsou jen tak ledajaké sladké řečičky.

Ready, steady, FIRE!

A jdeme na to! Souboj začal. Kdo vyhraje a kdo odejde jako poražený? Budeme hodnotit 5 kritérií:
1. Materiál + Náročnost výroby
2. Kvalitu výrobku
3. Jak dlouho vydrží?
4. Likvidaci
5. Design

Fi-bee’s wraps
1. Materiál a náročnost výroby
Bio bavlna s kvalitním domácím voskem a jojobovým olejem; Náročnost výroby je nízká, jen včelky si musí trochu máknout, ale není to nic, co by neměly v popisu práce
2. Kvalita výrobku
Velmi vysoká, všechny materiály jsou 100% přírodní
3. Jak dlouho vydrží?
Několik měsíců, záleží na frekvenci používání. Lehká manipulace a čištění.
4. Likvidace
Obaly jsou kompostovatelné. Proto je můžete od včelek vzít a nakonec je dát žížalám a dalším půdotvorným kamarádům.
5. Design
Jsou vzorované, barevné, zkrátka udělají Vám radost i přesto, že jde pouze o obaly na potraviny.

Plastové sáčky
1. Materiál a náročnost výroby
Plast, jehož výroba je velmi levná a v podstatě i rychlá. Na druhou stranu velmi náročná na spotřebu vody.
2. Kvalita výrobku
Ne příliš kvalitní. Lehce se potrhají a potraviny v nich často plesniví.
3. Jak dlouho vydrží?
Můžete je používat velmi dlouho dobu (měsíce i roky), ale kvůli nízké kvalitě to často není možné.
4. Likvidace
Plasty se rozkládají až 100 let. Tyto malé sáčky je složité recyklovat, proto často končí na skládkách, plážích a v mořích. Je to jeden z nejnacházenějších plastových výrobků v přírodě.
5. Design
Jsou průhledné. To je vše, co o designu můžeme říci.

Výsledek?

Z našeho pohledu vyhrály na plné čáře Fi-bee’s wraps. Pokud se řídíte zásadami Zerowaste, pak ve všech kategoriích prospěly na výbornou. Proto volíme je, raději než sáčky.

A kdo zvítězil pro Vás a proč? Koho byste chtěli vidět příště?
Nebojte se nám napsat i Vaše nápady, my se jich chopíme a zpracujeme!

Hanka ❤