Vzdělejte se o ekologii

Den Země se slaví každoročně 22. dubna a jeho cílem je zvýšit povědomí o ekologii a podpořit ochranu životního prostředí. Tento den tak přímo vybízí k tomu, udělat něco pro naši planetu. Inspirovat se můžete třeba následujícími nápady!

1. Procházka a úklid odpadků v přírodě

Kde jinde strávit Den Země než v přírodě? Projděte se do parku, do lesa nebo k řece a po cestě posbírejte odpadky, na které narazíte. Můžete vyrazit s rodinou, s přáteli nebo se zúčastnit některé z větších „úklidových akcí“, které se ve spoustě měst pořádají. Tímto způsobem navíc můžete potkat nové lidi, kteří sdílejí vaši lásku k přírodě.

2. Podpořte lokální produkci na farmářských trzích

Pokud se ve vašem městě nebo vesnici konají farmářské trhy, spojte příjemné s užitečným a nakupte si čerstvé lokální plodiny přímo od farmářů. Nejen, že je takové nakupování mnohem zábavnější než v supermarketu, ale má také pozitivní dopad na životní prostředí. Lokálně vypěstované sezónní plodiny mají mnohem nižší uhlíkovou stopu, protože se k nám nemusí dovážet z dalekých koutů světa. Navíc jsou často kvalitnější a vypěstované bez chemických postřiků, za což vám poděkuje nejen příroda, ale i zdraví. A v neposlední řadě podpoříte malé farmáře místo velkých společností.

Až vyrazíte na trhy, nezapomeňte si s sebou vzít síťovku nebo plátěnku, ve které si svůj úlovek odnesete domů.

3. Uvařte si 100% rostlinné jídlo

Produkce živočišných výrobků, jako je maso a mléko, je zodpovědná za velké množství skleníkových plynů. Kromě toho spotřebovává mnohonásobně více vody než rostlinné potraviny. Zkuste v tento den planetě odlehčit a dopřát si čistě rostlinné menu. Můžete například „zveganizovat“ vaše oblíbené jídlo – pokud milujete burgery, připravte si místo hovězího burgeru třeba fazolový, cizrnový nebo sojový... možností je spousta! Inspiraci na zelené recepty můžete načerpat i u nás na blogu.

4. Zasaďte strom

Více zeleně je ve městech potřeba jako sůl. Stromy totiž pomáhají snižovat vysoké teploty a pročišťovat vzduch. Zasadit ale můžete cokoliv. A pokud nemáte možnost nebo vlastní zahrádku, můžete si doma třeba nechat naklíčit semínka nebo zasadit bylinky.

5. Vzdělejte se o ekologii

Rozšířit obzory v oblasti ekologie a udržitelnosti si můžete i zábavným způsobem. Například zkouknutím zajímavého dokumentu na Netflixu – výborný film o přírodě je třeba Život na naší planetě od Davida Attenborougha nebo Seaspiracy. Nebo si přečtěte některou z knížek o ekologii a zero waste životním stylu, kde se dozvíte spoustu užitečných informací a tipů, jak žít udržitelněji.

6. Pořiďte si vybavení pro zero waste život

Den Země je skvělá příležitost k tomu udělat první krok k životu bez zbytečných odpadů. Základní výbavou pro každého, koho trápí množství plastů v přírodě, je vlastní lahev na vodu. Dále se můžete zaměřit na redukování odpadu v koupelně výměnou plastového kartáčku za bambusový nebo v kuchyni používáním přírodních houbiček na mytí nádobí. Každá, byť malá změna, se počítá!

_______________________

Autor: Markéta Žůrková

Jakožto milovnice přírody a zvířat se snažím chovat k naší planetě co nejohleduplněji – jíst rostlinnou stravu, omezovat plastový odpad a upřednostňovat nákup oblečení z druhé ruky před fast fashion řetězci. A protože ráda píšu, moc mě těší, že můžu prostřednictvím článků tady na blogu Zero Waste Life sdílet zajímavé informace ze světa zero waste a udržitelnosti. 

Stále více lidí v dnešní době omezuje živočišné produkty, ať už z ekologických, etických či zdravotních důvodů. Ne každý však chce přejít na čistě veganskou či vegetariánskou stravu, proto se poměrně často můžete setkat s pojmem „flexitariánství“. Pojďme se společně podívat na důvody, které zastánce tohoto životního stylu přivedly k omezení živočišných produktů.

Rostlinná strava je šetrnější k planetě

Pokud jsou vám blízká témata ekologie a života bez odpadu, hlavním důvodem, proč omezit konzumaci masa, pro vás může být negativní vliv živočišné výroby na životní prostředí. Kvůli vysoké spotřebě a poptávce po mase a živočišných produktech za nízkou cenu roste i množství velkochovů, které mají vysoké nároky na zdroje a jsou zodpovědné za vysoké množství skleníkových plynů.

Živočišná výroba totiž:

• využívá 83 % zemědělské půdy.
• produkuje 60 % skleníkových plynů z celého zemědělství.
• způsobuje 80 % světového odlesňování kvůli pěstování krmiv a vytváření nových pastvin pro zvířata.
• má vysokou spotřebu vody – na 1 kg hovězího je to více než 15 litrů vody.

(Zdroj: Greenpeace)

TIP: Více si o této problematice můžete přečíst v našem článku o živočišných produktech a skleníkových plynech.

Pozitivní vliv na zdraví

Nadměrná konzumace především červeného masa a vysoce zpracovaných masných produktů má negativní vliv na zdraví. Pokud tyto potraviny omezíte nebo úplně vyloučíte z jídelníčku, můžete tím snížit hladinu cholesterolu a snížit riziko onemocnění srdce, cukrovky nebo některých druhů rakoviny.

Rostlinné potraviny jsou navíc nabité živinami a jejich častější konzumací na úkor živočišných produktů obohatíte svůj jídelníček o cenné vitamíny a minerály. Kromě toho je rostlinná strava bohatá na vlákninu, která spoustě běžně se stravujícím lidem v jídelníčku chybí. 

A nebojte se, bezmasá strava nejsou jen saláty. Jídelníček flexitariánů může být naopak velmi pestrý! Inspirujte se třeba těmito recepty na našem blogu:

• Veganské makarony se sýrem
• Veggie burger na pět způsobů
• Zero waste cheesecake

Etické důvody

Pro mnoho lidí jsou rozhodující etické důvody, jako je nesouhlas s tím, v jakých podmínkách žijí zvířata ve velkochovech – bez možnosti pohybu, denního světla a ve špatných hygienických podmínkách. Kromě úplného vyřazení masa může být řešením i nákup u malých farmářů, u kterých máte jistotu, že zvíře zbytečně netrpělo a prožilo důstojný život.

Flexitariánství je tedy ideální pro každého, kdo chce odlehčit planetě i svému zdraví, ale zároveň se nechce masa, mléka a vajec vzdát úplně. Výhodou tohoto stravování je, že máte naprostou svobodu v tom, jak si svůj jídelníček poskládáte. Můžete například dodržovat jeden bezmasý den v týdnu (třeba celosvětově známý Meatless Monday), někdo si maso dá rád jen o víkendu... zkrátka si můžete vybrat to, co vám osobně nejvíce vyhovuje.

Autor: Markéta Žůrková

Jakožto milovnice přírody a zvířat se snažím chovat k naší planetě co nejohleduplněji – jíst rostlinnou stravu, omezovat plastový odpad a upřednostňovat nákup oblečení z druhé ruky před fast fashion řetězci. A protože ráda píšu, moc mě těší, že můžu prostřednictvím článků tady na blogu Zero Waste Life sdílet zajímavé informace ze světa zero waste a udržitelnosti. 

Na první pohled se plastová brčka zdají jako zanedbatelné, v moři všeho jednorázového plastu který jako lidstvo používáme. Jejich dopad na životní prostředí je ale větší, než jste se možná mysleli. Trh brček má dnes hodnotu 3 miliard dolarů a 99% z něj je dominováno plastovými brčky.

Odkud se brčka vzala? Možná vás překvapí že první zdokumentované použití brčka sahá až do doby okolo roku 3000 před Kristem! Plastová brčka se ale začala vyrábět v padesátých letech a byla popularizována fast food řetězci, které se v druhé polovině 20. století začaly rozmáhat v Americe, ale i jinde po světě.

Je těžké odhadnout kolik plastových brček se po světě používá každý den – ale studie z roku 2017 odhadovala, že světové pláže zatěžuje okolo 8,3 miliardy platových brček. Toto obrovské množství má devastující následky.

V dnešním článku jsme pro vás dali dohromady 5 nejdůležitějších důvodů, proč plastová brčka přestat používat jednou provždy.

1.    Plastová brčka se nerecyklují

Recyklace plastu je komplikovaný proces – jen některé plasty jsou recyklovatelné a ty, které je možné recyklovat, tímto procesem většinou mohou projít jen jednou. Kvůli tomu, a dalším komplikacím, bylo v historii zrecyklováno jen 9% veškerého vyrobeného plastu.

Plastová brčka představují další překážku, a to kvůli jejich velikosti a váze. Jsou totiž na většinu současných recyklačních technologií moc malé a propadávají mašinerií. K procesu recyklace se tak drtivá většina brček nedostane.

2.    Brčka končí v oceánu

Brčka jsou tak bohužel posílána do spaloven odpadu či na skládky, a často také končí v oceánu. Tam se dostávají několika možnými způsoby – nejen kvůli lidem, kteří po sobě neuklízí na pláži.

Jak už jsme zmiňovali, brčka jsou velmi lehká – a tak je může vítr z košů či skládek zanést do řek, jezer, rybníků a oceánů. Brčka se tak můžete zbavit zodpovědně, a přece skončí v přírodě. Nesmíme také zapomenout, že většina Evropy posílá svůj plast k recyklaci do Asie – do zemí jako Bangladéš, které mají problém už se svým vlastním odpadem. Není tedy vůbec neobvyklé, že náš plast, který nedokážou recyklovat, vyklopí rovnou do oceánu.

3.    Uvolňující se mikroplasty

Plastová brčka se nerozloží stejným způsobem, jako papír či zbytky jídla. To, co se na první pohled zdá jako rozklad, je rozpadání plastu na mikroskopické plastové částice, které budou životní prostředí znečišťovat ještě bůh ví jak dlouho – mikroplasty.

Ty se dnes zdají být všude: v oceánu, v naší pitné vodě, v mořské soli i mořských plodech. S tím, jak málo toho víme o jejich dopadech na lidské zdraví, bychom měli být opatrnější s naší produkcí těchto mikroskopických částicí.

4.    Nebezpečí mořským živočichům

S tolika brčky v oceánu není vůbec neobvyklé, že se o něj nějaké zvíře poraní. Brčka jsou totiž překvapivě ostrá, kvůli strukturální integritě válcového tvaru a ostrým plastovým hranám. Před pár lety obletělo internet video želvy s plastovým brčkem zaraženým v nose. Nedávná studie ukazuje, že jediné plastové brčko může propíchnout žaludek zvířat jako tučňáků.

S tím, kolik brček se dnes ve světě používá, máme zaděláno na pořádnou ekologickou katastrofu, pokud se je nenaučíme nahradit.

5.    Je jednoduché plastová brčka nahradit

Naštěstí je ale velice jednoduché plastová brčka vyměnit za ekologické alternativy – a těch je hned několik! Většina z nás (kromě těch, kteří musí brčka používat ze zdravotních důvodů) brčka navíc k životu vůbec nepotřebuje.

• Nerezová brčka jsou naší oblíbenou klasikou – jsou stylová a vydrží v perfektním stavu dlouhá léta. Jsou ideální volbou do koktejlů a limonád, jelikož jsou tenčí než další alternativy. Díky vodivosti udrží studený nápoj studený a horký nápoj horký.
• Bambusová brčka mají jednu velkou výhodu – jsou kompostovatelná. Ač nevydrží tak dlouho, jako třeba nerez, můžete je jednoduše hodit na kompost, až vyprší jejich životnost. Bambus je také ideálním materiálem k výrobě brček či příborů, díky jeho antibakteriálním vlastnostem.
• Skleněná brčka se nejlépe hodí pro ty, kdo mají rádi ranní smoothies či džusy. Ač je čištění bambusových i nerezových brček stejně jednoduché, u skla jednoduše vidíte, že je čistě. Mají také širší průměr a hodí se tak na hustší nápoje.

Autor: Lucie Štěpánková

Nosíme si do kaváren vlastní cestovní hrnky, nakupujeme do látkových pytlíků, používáme tuhá mýdla a radujeme se, že děláme vše, co můžeme pro ochranu oceánů před záplavou plastového odpadu. Naše spotřeba je v našich rukách, a tak se obloukem vyhýbáme všem jednorázovým plastům, zbytečným obalům a nepromyšleným nákupům. Naše snaha se vyplácí, supermarkety se zbavují plastových tašek, mainstream produkty představují ekologičtější balení a žít bez odpadu je jednodušší a jednodušší.

Nezapomínáme ale na něco? Světový oceán totiž ohrožuje zdroj ohromného množství plastu, o kterém ale většina z nás nepřemýšlí: vybavení průmyslového rybaření, především sítě. Průmyslové rybaření se podílí na destrukci mořských ekosystémů, představuje nebezpečí pro ohrožené druhy a zamořuje svět plastem… tak proč o tom, jak škodlivý je masový rybolov, už dávno všichni nevíme?

Průmyslové rybaření a jeho dopad v číslech

Jak rozsáhlý je tedy dopad průmyslového rybaření? Začněme tím, že si ho shrneme v několik číslech. Za prvé, každý rok je do oceánu odhozeno a znovu nevyloveno 640 000 tun rybářského náčiní: sítí, vlasců, pastí a dalších nástrojů. Drtivá většina tohoto náčiní je plastová. Určitě už jste slyšeli o Velké tichomořské odpadkové skvrně – jak jste si dosavad představovali její složení? Hned několik studií totiž odhalilo, že její většinu tvoří rybářské náčiní. Minimálně 46 % skvrny představují pouze rybářské sítě, který tento ostrov z plastu drží pohromadě. Akumulace odpadu vyprodukovaného průmyslovým rybařením v oceánu má mnoho negativních dopadů na životní prostředí, my se v tomto článku budeme soustředit především na dvě: nebezpečí úrazu či smrti mořským živočichům, a uvolňování částic mikroplastů.

Jako každý jiný plast, i plastové rybářské náčiní uvolňuje do vody miliardy mikroplastů, mikroskopických částic plastu. Jelikož je ale plastového odpadu z průmyslového rybaření v oceánu nejvíce, představují i jeden z největších zdrojů mikroplastů globálně. Dle jedné studie je až 70 % mikroplastů nalezených u hladiny oceánu důsledkem průmyslového rybaření. Pro více informací o mikroplastech nezapomeňte přečíst náš článek na toto téma.

Ne všechno odhozené rybářské vybavení ale skončí zamotané v odpadkové skvrně, mnoho sítí, vlasců, pastí a dalších nástrojů nadále pluje v moři. Představují tak nebezpečí pro mořské živočichy, kteří se o ně mohou poranit, nebo zamotat a zemřít. Až 100.000 mořských živočichů přijde ročně o život v důsledku zamotání do opuštěného rybářského vybavení. V 70 % procentech zamotání a úmrtí či poranění mořských živočichů jsou zodpovědné odhozené rybářské sítě.

Co s tím můžeme dělat?

Ač funguje několik iniciativ snažících se odhozené rybářské vybavení z oceánu odstranit, bohužel zdaleka nedokážou pokrýt rozsah tohoto problému. Navíc se s námi nejspíše shodnete na tom, že pouhé vylovení existujícího odpadu nestačí, pokud bude průmyslové rybaření pokračovat v současné kapacitě s minimem regulací. Co tedy pomůže?

Systémová změna je samozřejmě potřeba. V současné době je totiž omezení a regulací, které ovlivňují činnost rybářského průmyslu, velmi málo (mluvíme a rybaření ve velkém, s kilometry dlouhými sítěmi, ne chytání ryb na udičku). Mnoho problémů (ale ne všechny) je způsobeno právě nedostatkem směrnic. A proč chybí ty? Jelikož se o tomto tématu nemluví. První krok, který tedy můžete udělat k ochraně oceánu, je o tomto problému diskutovat a podělit se o to, co víte, s přáteli a rodinou.

Než se ale dočkáme legislativní změny, mohlo by to trvat několik let. Naštěstí ale můžete udělat několik změn už dnes. Za prvé zjišťujte, odkud Vaše jídlo, či jídlo pro Vaše domácí mazlíčky. Nezapomeňte, že ryby jsou také krmeny například kuřatům chovaným na vejce a maso. Snažte se omezit množství mořských ryb, které jíte, především těch mořských. Zkuste si najít ekologický a spolehlivý zdroj pro ryby, které dáváte na talíř sobě nebo vašim mazlíčkům, nebo do vašeho jídelníčku zakomponujte více vegetariánských a veganských jídel.

TIP: Žijete bez odpadu, nebo experimentujete s ekologičtějšími řešeními? Tyto produkty z našeho obchodu by se Vám mohly líbit:

• Kovová žiletka s břity
• Set kulatých boxů na jídlo Pa:pey

A proč se o tomto problému více nemluví?

Ale proč jste o tomto problému už neslyšeli dříve? Takový průšvih by se k Vám přece donesl! Za prvé, v Česku máme tendenci se od problémů oceánu distancovat, pokud tedy zrovna nejdeme k moři na dovolenou. Dokud ale konzumujeme produkty z moře pocházející, nebo na rybářství závislé, nesmíme se této debaty stranit. O tom, jakým problémem je co se týče plastového znečištění průmyslové rybaření, se ale také dlouho nevědělo a výzkumy potvrzující jeho škodlivost se začaly množit až v posledních letech – ač odpad, o kterém mluvíme, moře zaplavuje už mnohem déle. Pomozte tedy toto ticho prolomit a sdílejte tento článek na Facebooku a Instagramu, nebo ho pošlete přátelům. Věděli jste o této problematice? Napište nám do komentářů! 

Autor: Lucie Štěpánková

Ohňostroje pro mnoho z nás představují nedílnou součást novoročních oslav, jako projev radosti a veselí. Zdánlivě pozitivní a radostná zábavní pyrotechnika má ale nejednu stinnou stránku. Ač v posledních letech sledujeme stále více lidí stavějících se proti noci plné hlasitých ohňostrojů, jiní snahy vynechat zábavní pyrotechniku odmítají. Například nahrazení pražského novoročního ohňostroje videomapingem následoval bojkot a plánování soukromého ohňostroje namísto toho původního.

Jak je to možné, že ač se tolik z nás snaží vynechat zábavní pyrotechniku či ji nahradit jinou alternativou, jiní jako by nerozuměli? Proč je pyrotechnika takové téma, které na Nový Rok rozhádá přátele i příbuzné? Jako u mnoha dalších témat zastávám názor, že je toto nedorozumění způsobeno nedostatkem informací. Proto jsem si nemohla před novým rokem nechat ujít šanci rozebrat několik důvodů, proč letos vynechat zábavní pyrotechniku či si za ní najít jinou alternativu.

Pokud jste tedy o negativních dopadech ohňostrojů doteď neslyšeli, v tomto článku se dozvíte, proč zvážit přehodnocení této zábavy. Jste-li naopak proti pyrotechnice, vybavíme Vás třemi konkrétními odpověďmi na otázku: “A co ti na těch ohňostrojích vlastně vadí?“. Pokud se Vám tento článek bude líbit nebo se v něm dozvíte něco nového, byli bychom moc rádi, kdybyste ho sdíleli na Vašich sociálních sítích či ho poslali přátelům a pomohli nám tak dělat ze světa ekologičtější místo!

1.    Protože máme rádi zvířata!

Pro ty z Vás, kdo žijí pod jednou střechou s domácími mazlíčky toto nebude žádná novinka, určitě jste si to již vyzkoušeli na vlastní kůži. Ohňostroje mají silný negativní dopad na domácí i divoká zvířata, způsobují strach, stres a nervozitu. U zvířat zažívajících novoroční oslavy v pohodlí domova toto většinou vede pouze k zalezení pod postel a přečkání nepohodlí ve společnosti milujících páníčků. I domácí zvířata ale mohou přijít ke zranění či utéct daleko od domova. Ve strachu se mohou snažit proskočit okny, prorazit dveře, nebo podhrabat plot. Útulky po novoročních oslavách vždy přijímají zvýšené množství zvířat, která se zatoulala moc daleko od domova. Novoroční oslavy ale pro mazlíčky mohou skončit ještě hůř, při úprku se mohou na vozovce přimotat před jedoucí auta.

Pro divoká zvířata ale mají ohňostroje ještě častěji vážné následky. Lesní zvěř jako jeleni často ve zmatku utíká směrem k silnicím, což se pro ně může stát smrtelným – počet zvířat přítomných při autonehodách se každý rok na silvestra a nový rok výrazně zvýší. Ptáci a menší zvířata vyděšeně opouští hnízda a nory a často odletí tak daleko od stáda/hejna, že už si nenajdou cestu zpět. Při svém zběsilém úprku často přijdou i k fatálním úrazům, většinou při nárazu do stromů, budov, či billboardů.

2.    Protože máme rádi čistý vzduch, vodu a půdu!

Ohňostroje způsobují rapidní nárůst vzdušného znečištění, jelikož do ovzduší uvolňují částice kovu (např. barium), nebezpečné toxiny, chemikálie a kouř, které pak vdechujeme ještě několik dní. Styk s těmito látkami může vést k zdravotním problémům dýchacího a oběhového systému: ke kašlání, problémům s dýcháním, astmatu, a i k infarktům. Tyto efekty mohou být i dlouhodobé a přetrvat dlouho po tom, co se vzdušné znečištění vrátí k “normálu“.

Mnohé škodlivé částice se poté usadí v přírodě a otráví vše, s čím přijdou do kontaktu. Znečišťují tak nejen ovzduší, ale i vodní toky a půdu. Mohou tak znehodnotit pitnou vodu nebo způsobit kyselé deště. Ohňostroje, které jsou odpáleny neopatrně, mohou být i příčinou lesních i jiných požárů. Fyzický odpad, který za sebou novoroční oslavy zanechávají, je rovněž často spláchnut vodními toky a přispívá ke znečištění světových vod a oceánu. Některé materiály použité k výrobě pyrotechniky se zároveň těží v horách a vedou tak ke kácení lesů a destrukci ekosystémů.

3.    Protože máme rádi všech svých deset prstů na rukou!

Ohňostroje ale neovlivňují jen zdraví zvířat, ale i psychické a fyzické zdraví nás lidí. Jak už jsem zmínila v předchozí části, důvodem vynechat zábavní pyrotechniku může být její vliv na zdraví oběhového a dýchacího ústrojí. Tady ale její rizika zdaleka nekončí. Novoroční oslavy v sobě kombinují konzumaci alkoholu a manipulaci s výbušninami, nebezpečnou směs. Jak jsem si jistá že již všichni víte ze školy, pyrotechnika není úplně tou nejbezpečnější zábavou a při neopatrném zacházení či hloupé náhodě můžete přijít k lehčí i vážnější fyzické újmě, především popáleninám na rukou a obličeji. Epileptici během novoročních oslav riskují epileptický šok způsobený záblesky a rychle se měnícím osvětlením.

Ohňostroje obvykle dosahují hlasitosti až 145 decibelů, přičemž už 85 decibelů může poškodit lidský sluch. Dále tak mohou způsobit i neklid, vysoký krevní tlak, poruchy spánku a samozřejmě permanentní i dočasné poškození sluchového ústrojí. I naše psychické zdraví je ale ohňostroji a jejich hlasitostí ohroženo. Rány, které pyrotechnika vydává, znějící podobně střelbě, mohou u lidí s traumatickou zkušeností, PTSD, či jinými psychickými obtížemi vyvolat silnou paniku a strach.

Tak co, stojí nám ohňostroje za to? Jejich vliv na zdraví lidí i zvířat, stejně jako životní prostředí, jsou tak závažné, že bychom se nad jejich použitím měli dvakrát zamyslet. Vynechat zábavní pyrotechniku je skvělý způsob, jak naši planetu udělat nejen čistší, ale i bezpečnější pro lidi i zvířat. Zkusme se zamyslet nad možnými alternativy a vybrat si letos nějakou lepší novoroční zábavu.

Dozvěděli jste se něco nového, nebo se Vám článek líbil? Nezapomeňte nám dát vědět v komentářích a podělte se o tyto informace s ostatními na Facebooku, Instagramu i osobně. Za celý tým Zero Waste Life bych Vám ráda popřála veselého a bezpečného Silvestra a šťastný, bezodpadový a udržitelný nový rok!

TIP:  Do nového roku bez odpadu? Vybavte se pro Váš nejekologičtější život na Zerowastelife.cz! Zajisté se Vám bude líbit třeba:

• Některá z ekologických lahví Žíža
• Svačinový box Papey
• Ekologická výbavu na holení
• Voňavá přírodní mýdla

Autor: Lucie Štěpánková

Greenwashing je téma, které se v konverzacích v ekologické a zero waste komunitě objevuje stále častěji, a to má svůj důvod. Tato praktika je totiž adaptována stále více organizacemi, značkami a firmami: už v roce 2010 ji využívalo 95% produktů označených termínem „eko“ prodávaných v Severní Americe.

Dnes si tedy greenwashing rozebereme dopodrobna: od jeho různých podob, po rady, jak se mu jako člověk žijící ve 21. století vyhnout.

Co je to greenwashing?

Když mluvíme o greenwashingu, jedná se o marketingovou činnost, při které organizace uvádějí spotřebitele v omyl ohledně své environmentální činnosti. Greenwashing má mnoho podob, teoretici v tomto oboru ale identifikovali sedm technik, takzvaných „sedm hříchů greenwashingu“, kterých se firmy dopouští:

• Skrytý kompromis: produkt je označen jako ekologický na základě několika atributů, ač jiné vlastnosti, které mají na životní prostředí daleko silnější negativní vliv, nejsou zmíněné.
• Bez důkazu: údajná environmentální prospěšnost není podpořena fakty.
• Vágnost: používání termínů bez přesných definic a regulací, například „přírodní“.
• Irelevantnost: označení je technicky vzato pravdivé, ale irelevantní (například že produkt neobsahuje určité látky, které jsou ale stejně nelegální).
• Menší zlo: porovnání s méně ekologickými produkty ve stejné kategorii, která je ale sama o sobě neekologická.
• Prostá lež: připisování atributů, které prostě nejsou pravdivé.
• Falešné certifikace/označení: falešné etické a ekologické certifikace.

"Voda v kartonu je lepší" je jednou ze značek, které byly z greenwashingu osočovány, konkrétně jeho kategorie menší zlo. Marketingové zprávy ji porovnávají oproti vodě v plastu, která je možná ještě o něco méně ekologická, ale samotná kategorie “balené vody” je neskutečně neekologický výdobytek. Takže ne, voda v kartounu není lepší. Lepší je jen kohoutková.

Vyplatí se to?

Nabízí se také logicky otázka: vyplatí se firmám greenwashing aplikovat? Dle mnohých akademických studií z tohoto oboru zní odpověď: ani ne. Rozhodně se nedá mluvit o žádném pozitivním dopadu a většina článků se shoduje spíše na výsledku negativním. Přesto je ale greenwashing stále často používán, a to nejspíš kvůli představě, že firma apeluje na ekologické zákazníky a je vnímána jako prospěšná životnímu prostředí bez jakékoli snahy a investice. Jak ale všichni víme, takové zkratky k úspěchu se většinou nevyplácí.

Greenwashing má často nemilé následky: Nestlé v USA čelí žalobě za lživá tvrzení o kakau v jejich produktech – kakao vydávali za udržitelné, ač pocházelo z plantáží bez environmentálních regulací využívajících otrockou a dětskou práci.

Jak greenwashing rozpoznat?

Nejlepší způsob, jak se vyhnout greenwashingu, je předem si každou firmu prověřit, než u ní nakoupíte. Já za prvé ráda prohlédnu stránku kohokoli, od koho nakupuji, a hledám, jestli zmiňují konkrétní čísla a informace, které by podporovaly jejich tvrzení o ekologičnosti produktů. Jejich absence je totiž často první znamení, že firma není o své ekologické prospěšnosti úplně upřímná.

Dále rozšířím své pátrání na ostatní webové stránky a hledám jakékoli zmínky o greenwashingu u dané firmy, či důkazy o skutečných činech. Každou stránku, ze které informace získávám, si samotnou o sobě také prověřuji a zjišťuji, jestli je nestranná a důvěryhodná. To možná zní jako spousta práce, po čase si ale pomalu uděláte představu o stránkách, které se budou objevovat při vašem každém pátrání, a nebude vždy muset každý zdroj ověřovat.

Pozor na weby plné vágních slibů a tvrzení – třeba H&M je v této praktice zběhlé.

Líbil se Vám tento článek? Mohly by vás zajímat i další:

• H&M: greenwashing v praxi, nebo ekologická společnost?
• Naše tipy na ekologické cesty letadlem
• 5 ekologických problémů rychlé módy

Autor: Lucie Štěpánková