Zero waste blog, Strana 3

Dumpster diving aneb zachraň jídlo z popelnice

U popelnic už dávno nepotkáte jen lidi bez domova. Stále více lidí se bez ohledu na svou finanční situaci snaží zabránit zbytečnému plýtvání jídlem a praktikuje dumpster diving. Co to vlastně znamená a jak na to?

Co je dumpster diving?

Dumpster diving, v češtině doslova „potápění v popelnicích“, je označení pro vybírání kontejnerů, nejčastěji s vyhozeným jídlem u supermarketů. Najdou se v nich totiž často i potraviny, které jsou stále jedlé, ale supermarket už je nemůže nebo nechce prodávat. Jedná se například o zboží s blížícím se datem spotřeby nebo poškozeným obalem.

Vybírání popelnic si asi většina lidí spojuje hlavně s bezdomovci, co nemají peníze na jídlo. „Dumpsterování“ však praktikují i ti, co si mohou dovolit koupit kvalitní potraviny, ale chtějí omezit množství vyhozeného jídla. Nedělají to proto, aby ušetřili (i když to je příjemný bonus), ale z etických a ekologických důvodů. Lidem, pro které se tento způsob stravování stal součástí životního stylu, se říká freegani. Ti se snaží obecně co nejméně využívat zdroje, omezovat nákup nových produktů a zužitkovávat to, co už někdo vyhodil.

Je dumpster diving legální?

Dumpster diving může být i docela adrenalinový zážitek, a to nejen kvůli samotnému lovení jídla z hlubin kontejneru. Ačkoliv se může zdát, že vyhozené jídlo už nikoho nezajímá, můžete se kvůli vybírání popelnic dostat do problémů – kontejnery a jejich obsah jsou totiž majetkem supermarketu. Navíc se většinou nachází na soukromém pozemku, zamknuté nebo za plotem. Kromě krádeže se tak můžete provinit i vstupem na cizí pozemek, za což vám hrozí pokuta. Pokud jste ale nenápadní a nenecháte za sebou nepořádek, neměly by vás potkat žádné komplikace. S některými zaměstnanci supermarketů se navíc dá i domluvit.

V některých zemích jsou však podmínky pro dumpster diving mnohem příznivější než u nás v Česku. Například v Dánsku se popelnice vůbec nezamykají a jsou volně přístupné, takže si bez obav můžete „zajít na nákup“ do popelnice.

Co se nejčastěji vyhazuje?

V kontejnerech u supermarketů nejčastěji končí neprodané potraviny s blížícím se datem spotřeby nebo po datu minimální trvanlivosti (balené pečivo, sušenky, chipsy…), „neestetické“ nebo mírně potlučené ovoce a zelenina (třeba nahnědlé banány), potraviny s poškozeným nebo ušpiněným obalem, balení ovoce a zeleniny, ve kterých je jeden či pár nahnilých kousků nebo pečivo, co se ten den neprodalo. Většina potravin je však stále k jídlu a nic jim ve skutečnosti není.

I já jsem si dumpster diving vyzkoušela díky své kamarádce, která mě na výpravu ke kontejnerům vzala s sebou. A byla jsem v šoku, kolik dobrého jídla supermarkety denně vyhodí. Byl to docela smutný pohled. Objevily jsme například spoustu sítěk s mandarinkami a dalšího ovoce, plno zeleniny nebo třeba láhev piva den po spotřebě.

dumpster-diving-jidlo-z-popelnice2

Víte, že… Minimální datum trvanlivosti potravin garantuje určité vlastnosti výrobku. U trvanlivých potravin jako je rýže nebo těstoviny je konzumace bezpečná i po tomto datu. Naopak „spotřebujte do“ u masa a mléčných výrobků zaručuje zdravotní nezávadnost a po tomto datu už mohou být zdraví škodlivé.

Jak na to?

Než se vydáte na výpravu, zjistěte si předem co nejvíce informací – koukněte například na mapu dumpstermap.org nebo se přidejte do skupiny na Facebooku, kde najdete praktické tipy od zkušenějších. A nezapomeňte si s sebou vzít tašku na svůj úlovek.

Plýtvání jídlem je obrovský problém dnešní doby – zhruba třetina světové produkce se vyhodí. A přestože jsou kontejnery u supermarketů neustále zaplněné potravinami, nejvíce jídla se vyhodí v domácnostech. Pokud vás tedy dumpster diving zrovna neláká, ale chcete omezit plýtvání jídlem, začněte u sebe doma. Nekupujte více, než stihnete spotřebovat, a v obchodě sáhněte třeba po těch méně atraktivních kusech ovoce a zeleniny, které by pak skončily v popelnici.

Pokud vás téma plýtvání jídlem a dumpster diving více, podívejte se na film Z popelnice do lednice. Přečtěte si také naše tipy, jak snížit odpad v domácnosti.

 


 

Autor: Markéta Žůrková

4 klíčové faktory pro ekologický úklid

Uklízíte svůj domov s ohledem na přírodu? A chcete dosáhnout ještě lepších výsledků? Seznamte se se 4 základními faktory, které je třeba dodržovat. Uvidíte, že díky nim bude vaše kuchyň, koupelna, okna i podlahy doslova zářit čistotou.

Pečlivá čistota musí mít svou míru

V celé řadě reklam na čisticí prostředky vidíme spoustu virů a bakterií, které na nás doma „útočí“. Všechno má ale svá pro a proti. Když budeme používat prostředky, které všechny bakterie a choroboplodné zárodky zničí na 100 %, ovlivní to i přírodu, nás či naše domácí mazlíčky. Ať už vyvoláním alergických reakcí nebo zabíjením bakterií, které jsou pro nás prospěšné. Mnohem lepší a prospěšnější je tedy volit čisticí prostředky šetrné k přírodě.

Ekologický úklid
Zdroj: Canva gallery

4 základní faktory aneb co je to Sinnerův kruh

Sinnerův kruh jsou právě ony 4 zmíněné faktory (mechanické působení, teplota, čas a chemie), které jsou na sobě přímo závislé. Co to znamená? Když například zvýšíte teplotu vody, čištění vám zabere kratší dobu. Pokud teplotu snížíte, budete muset nechat čistící přípravek nechat působit déle, nebo trochu „přitlačit“.

1. Mechanické působení

Tím myslíme drhnutí, tření a další mechanické pohyby, které při úklidu provádíme. Pokud doma používáte přírodní čisticí prostředky a techniky, vždy je třeba trochu „přitlačit“ (například na vodní kámen a zaschlé nečistoty). Samozřejmě ale s ohledem na čištěný povrch a materiál, abychom ho při úklid nepoškodili. S mechanikou se musíme poprat hlavně u umývání nádobí, kdy nás umí potrápit zaschlé či připečené jídlo. Šikovným pomocníkem je v téhle oblasti například dřevěný kartáč, a na jemnější umývání pak přírodní houbička z juty.

2. Teplota

Vyšší teploty napomáhají čištění více než ty nízké. Jednoduše řečeno, proces čištění se s rostoucí teplotou zvyšuje a usnadňuje. Vyšší teploty kromě zvýšení účinnosti čištění navíc zabíjí i choroboplodné zárodky a bakterie.

3. Čas

Přírodní čistící přípravky musíte nechat déle působit, ať už na povrchu nebo při namáčení. Uklízení s pomocí chemických čistících prostředků sice zabere méně času, přírodě a svému zdraví ale radost rozhodně neuděláte.

4. Chemie

Tu nám v případě šetrného čištění nahrazují pomocníci z přírody. Nejčastěji se jedná o:

  • kyselinu citronovou
  • ocet
  • sodu
  • hrubou sůl

Stejně tak je dobré zapojit i některé éterické oleje, které mají antibakteriální vlastnosti. Například tea tree olej, který nejen dezinfikuje, ale také krásně voní.

Úklid bez chemie - ocet a soda
Zdroj: Canva gallery

Pár tipů pro šetrný úklid domácnosti

  • Myčku pouštějte ve chvíli, kdy je zcela plná, nejlépe na ekologický program a s šetrnými tabletami.
  • Troubu i plotnu čistěte po každém vaření a pečení. Po silnější nečistoty vám pak pomůže pasta vyrobená ze sody.
  • Vodní kámen odstraňte na bateriích i ve sprchovém koutu hrubozrnnou solí, kterou nasypete na rozkrojený pomeranč a jemně jím drhnete.
  • Na WC a vápenné usazeniny opět hezky poslouží kyselina citronová nebo ocet. Případný nelibý zápach pomohou zvládnou zmíněné esenciální oleje.

Chcete více tipů? Přečtěte si náš článek, který se týká úklidu v kuchyni


 

Autor: Bára Kocmánková

Jak poznat kosmetiku netestovanou na zvířatech?

Jste proti pokusům na zvířatech a chcete mít jistotu, že kosmetika, kterou si kupujete, nebyla na zvířatech testovaná? Bohužel ne každý certifikát kosmetiky nebo prohlášení výrobce to dokáže zaručit. V článku vám poradíme, jak poznat skutečně cruelty free kosmetiku.

Testování na zvířatech je přece zakázané... nebo ne?

Jak možná už víte, v celé Evropské unii platí od roku 2009 zákaz testování kosmetických produktů i jejich složek na zvířatech. Od roku 2013 platí také zákaz dovozu a prodeje kosmetiky testované na zvířatech ze zemí mimo EU. Teoreticky by tedy žádná kosmetika na českém trhu neměla být na zvířatech testovaná. Realita je ale bohužel jiná. Zákaz sice oficiálně platí, ale jeho dodržování už se v jednotlivých státech, včetně Česka, nijak nekontroluje.

To ale není jediný problém. Zákaz testování na zvířatech totiž platí jen pro složky, které se využívají výhradně v kosmetice. Většina kosmetických přípravků však obsahuje složky, které se používají i v jiných produktech (např. čisticích prostředcích, lécích atd.). A proto mohou, nebo dokonce ze zákona musí, být testované na zvířatech.

Další problém se týká firem, které vyváží své výrobky do Číny. Tam ještě donedávna platil zákon, že všechny kosmetické produkty dovážené ze zahraničí se musí nechat otestovat na zvířatech. Dobrá zpráva je, že v roce 2021 došlo ke změně tohoto zákona, a pro většinu kosmetických produktů dnes povinnost testování na zvířatech odpadá (pro některé však stále platí).

Certifikáty a kosmetika netestovaná na zvířatech

Na stránkách firem, v reklamách nebo přímo na obalech produktů se můžete setkat s různými symboly králíčků a prohlášením, že se jedná o kosmetiku netestovanou na zvířatech. V mnoha případech však společnost nemá své tvrzení čím podložit. A vy jako zákazník nemáte žádnou záruku, že je produkt doopravdy cruelty free. Naštěstí existují nezávislé organizace, které kosmetickým produktům nebo společnostem udělují po splnění daných kritérií certifikáty, podle nichž se můžeme při výběru kosmetiky řídit.

S jakými certifikáty se tedy nejčastěji můžeme setkat?

Leaping Bunny – 100% jistota

Certifikát Leaping Bunny – kosmetika netestovaná na zvířatech

Když na obale produktu uvidíte toto logo skákajícího králíčka s hvězdičkami, můžete zajásat – jedná se 100% cruelty free kosmetiku! Certifikát HCS (Humane Cosmetic Standards) uděluje mezinárodní organizace Cruelty Free International, která ve firmách pravidelně provádí nezávislé audity. Společnosti s tímto certifikátem nesmí testovat finální produkt ani jeho složky na zvířatech a nesmí exportovat do Číny.

Seznam značek kosmetiky s certifikátem Leasing Bunny najdete na stránkách Cruelty Free International a seznam značek dostupných v ČR na stránkách Netestováno na zvířatech. Ze značek, které nabízíme u nás na e-shopu Zero Waste Life, mají tento certifikát například Soaphoria nebo Friendly Soap.

Další certifikáty

Kromě Leaping Bunny existují také další certifikáty, které se ale zaměřují hlavně na to, jestli je složení produktu čistě rostlinné a vhodné pro vegany. Ale nenechte se zmást – vegan kosmetika automaticky neznamená, že je také netestovaná na zvířatech (i když to tak v mnoha případech je).

Vegan Trademark

Vegan Trademark

S logem slunečnice se kromě kosmetiky setkáte i u potravin a nápojů. Uděluje se vždy jen pro konkrétní produkt a značí, že složení produktu je 100% rostlinné a GMO free. Kromě toho by výrobek neměl být testovaný na zvířatech, ale na rozdíl od Leaping Bunny se nekonají pravidelné kontroly. Nejlepší je proto koukat po produktech, které mají označení Vegan i Leaping Bunny.

VEGANOK

Veganok

Tento italský certifikát zaručuje jak rostlinné složení produktu bez palmového oleje, tak to, že je kosmetika netestovaná na zvířatech. V tomto případě probíhají nezávislé kontroly, zda výrobce tato kritéria dodržuje.

Cruelty free & Cruelty free vegan

Cruelty free certifikát

Certifikát Cruelty free uděluje organizace PETA (People for Ethical Treatment of Animals) kosmetice netestované na zvířatech a certifikát Cruelty free vegan kosmetice, které navíc neobsahuje žádné živočišné složky. Certifikát je ale založen pouze na důvěře – k jeho získání v podstatě stačí jen prohlášení firmy (a poplatek), žádné kontroly ze strany organizace PETA však neprobíhají.

CPK & CPK bio

CPK – certifikovaná přírodní kosmetika

CPK je český certifikát, který se zaměřuje především na složení kosmetiky z hlediska použití přírodních složek. Kosmetika s tímto certifikátem musí obsahovat minimálně 85 % složek přírodního původu. Certifikát uděluje nezávislý orgán KEZ – Kontrola ekologického zemědělství. Kromě toho by kosmetika neměla být testovaná na zvířatech, ale kontroly v tomto případě také neprobíhají.

A co netestovaná kosmetika bez certifikátu?

Samozřejmě ne každá značka kosmetiky bez certifikátu testuje na zvířatech. Například pro některé malé firmy mohou certifikáty představovat příliš velké výdaje. Určitě tak nemusíte sympatickou značku zavrhnout jen proto, že u ní neuvidíte logo skákajícího králíčka. Každopádně je dobré si o dané značce najít co nejvíce informací a zjistit, zda se jedná o etickou společnost, která vyrábí kosmetiku s ohledem ke zvířatům a přírodě.

TIP: Vyrobte si doma vlastní kosmetiku! Budete mít pod kontrolou veškeré použité ingredience, které navíc můžete pořídit v bezobalovém obchodě. DIY návody na zero waste tělový peeling nebo třeba domácí make up bez odpadu najdete i na našem blogu.

 

Autor: Markéta Žůrková

Jakožto milovnice přírody a zvířat se snažím chovat k naší planetě co nejohleduplněji – jíst rostlinnou stravu, omezovat plastový odpad a upřednostňovat nákup oblečení z druhé ruky před fast fashion řetězci. A protože ráda píšu, moc mě těší, že můžu prostřednictvím článků tady na blogu Zero Waste Life sdílet zajímavé informace ze světa zero waste a udržitelnosti. 

5 důvodů, proč začít nakupovat na farmářských trzích a být více zero waste

Na farmářském nebo zelném trhu, v obklopení čerstvou zeleninou, ovocem a farmářskými výrobky, jsem ve svém živlu. Nakupování surovin od lokálních prodejců pro mě představuje kombinaci zero waste stylu i zodpovědného přístupu ke zdraví těla.

V době, kdy jsem pravidelně jezdila do Brna, jsem se vždy těšila, až půjdu na Zelný trh, který hrál všemi barvami. Procházela jsem mezi stánky a s radostí vybírala zeleninu a ovoce, kterým nešlo odolat. Dnes už do Brna příliš často nejezdím, a proto nákupy čerstvé zeleniny řeším jinými způsoby, o které se s vámi podělím v poslední části článku.

Nejdříve se však zaměříme na důvody, proč je tolik přínosné nakupovat u farmářů:

1. Potěšíte své tělo sezónní zeleninou

Kromě toho, že sezónní zelenina vychází cenově levněji než zelenina z dovozu, pro tělo je mnohem přirozenější. Zatímco okurka v zimě tělo ochladí, kořenová (sezónní) zelenina zahřeje.

Přestože v zimě je nabídka sezónní zeleniny menší, neznamená to, že se z ní nedají vykouzlit výborná jídla, ať už hlavní chody nebo saláty. Stačí ji dobře ochutit, doplnit jinými nutričně výživnými surovinami a výborné jídlo je na stole.

Zatímco v klasickém obchodě nás může svádět sáhnout i v lednu po rajčatech nebo zmíněné okurce, v rámci farmářské nabídky máme na výběr jen to, co je skutečně sezónní.

2. Přinesete si domů kvalitnější a lokální suroviny

Farmářská vajíčka, kuře, sýr nebo kvalitní domácí sušenky jsou snem každé maminky. V dnešní době je více než kdy jindy důležité své tělo maximálně podporovat, a kvalita surovin, z kterých připravujeme jídlo, je v tomto tématu zásadní. Sama, pokud mám na výběr, volím lokální plodiny vypěstované bez chemických postřiků, což farmářské produkty často splňují.

3. Budete více zero waste

Na farmářské trhy můžete vyrazit s látkovými pytlíky a taškou, které lze opakovaně používat až do roztrhání. Nesetkáte se s žádnými zbytečnými plasty, kterým se v obchodě často nevyhnete.

Mrkev z trhu, která je ještě špinavá od hlíny, také obvykle vydrží mnohem déle než mrkev ze supermarketu. Nestává se mi tedy, že bych musela vyhazovat zkažené nebo staré kusy a nechtěně tak jídlem plýtvat. Dále, pokud vím, v jakých podmínkách je zelenina vypěstovaná, můžu ji zpracovat včetně natě (z které připravím např. pesto nebo polévku) a množství odpadu je tedy minimální.

4. Podpoříte českou ekonomiku a lidi, kteří svou práci dělají srdcem

Koho jiného podpořit než lokální a české výrobce? Pokud nechcete v supermarketech neustále studovat místa dovozu, farmářské trhy jsou jasnou volbou. Také podpoříte ty, kteří svou práci velmi často dělají srdcem, což je velká přidaná hodnota.

5. Budete udržovat lidský kontakt

Miluju, když můžu s člověkem, od kterého na trhu nebo v maličkém farmářském obchůdku nakupuji, prohodit pár slov. Věřím, že právě díky těmto pár slovům můžeme do našeho života vrátit přirozenou lidskou komunikaci, která se v současné době pod náporem moderních vymožeností vytrácí. 

 

Jak začít nakupovat, pokud nemáte v okolí farmářské trhy?

Pokud bydlíte na vesnici, zeptejte se, jestli někdo ve vašem okolí nenabízí domácí vajíčka, kuřata nebo na zahrádce vypěstovanou zeleninu. Spousta lidí má (obzvláště v létě) přebytky a jsou rádi, když je mají komu udat. Sama takto téměř po celý rok nakupuji zeleninu od lidí, kteří mají v naší vesnici své hospodářství.

Dále se můžete porozhlédnout, zda nemáte v blízkosti bydliště možnost odběru farmářských bedýnek (dnes je tato nabídka široká a na internetu najdete velké množství dodavatelů) nebo využití nákupu na Scuk.cz. Výhodou obou těchto možností je, že si můžete vybrat produkty dle množství hnojiva, které bylo pro výrobu použito. Ve spoustě menších městeček také najdete obchůdek s kvalitními farmářskými výrobky, kde seženete např. farmářská vajíčka, sýry i pečivo.


 

Autor: Martina Čampulová

7 tipů, jak nakoupit bez obalů v běžném obchodě

Jak se při nákupu vyhnout zbytečným obalům? Nejlepší je samozřejmě nakupovat v bezobalových obchodech a na farmářských trzích… ale co když zrovna ve vašem okolí takovou možnost nemáte? Máme pro vás několik tipů, jak i v běžném supermarketu nebo drogerii nakoupit co nejvíce v duchu zero waste!

1. Noste si vlastní látkové tašky a sáčky

Jestliže se zajímáte o zero waste životní styl, pak to pro vás asi nebude žádná novinka. Pečivo, ovoce a zeleninu si naberte do vlastního látkového sáčku a celý nákup si odneste domů v látkové tašce nebo síťovce místo igelitky. V některých supermarketech (např. v Globusu) si můžete na váhu do vlastního obalu nabrat i mražené ovoce a zeleninu.

TIP: Některé druhy zeleniny a ovoce, třeba banány, je zbytečné dávat do sáčku. Na menší druhy jsou pak super tyto malé látkové pytlíky.

Síťovka – látková nákupní taška z bavlny.
Síťovka z biobavlny – ideální na ovoce a zeleninu.

2. Sáhněte po větším balení

Trvanlivé potraviny, jako jsou luštěniny, rýže, ořechy a podobně, si můžete nakoupit ve velkém balení do zásoby. Ušetříte tím nejen obalový materiál, ale i peníze – větší balení bývají výhodnější. Navíc budete mít na nějakou dobu vystaráno a nebudete muset tak často nakupovat.

3. Upřednostňujte základní suroviny

Pomazánky, různé sladké tyčinky, omáčky… to všechno si můžete jednoduše připravit sami doma. Nakupte tak raději suroviny, ze kterých si tato jídla připravíte – například cizrnu na hummus, rajčata na omáčku a ovesné vločky na müsli tyčinky. Je rozdíl, jestli si koupíte kilové balení cizrny, které vám vystačí na více jídel nebo jednu krabičku hummusu.

4. Vyhněte se plastu

Velká část plastových obalů se recyklovat nedá a skončí tak na skládce. Pokud máte na výběr, zvolte raději menší zlo v podobě skla nebo kovu, které se dají recyklovat téměř donekonečna. S papírem už je to o něco složitější, ale stále je na tom z hlediska škodlivosti pro přírodu lépe než plast. Jestli vás tohle téma zajímá, můžete si přečíst více v našem článku o recyklaci.

5. Obaly znovu použijte

Když už jste nějaký ten obal koupili, zkuste pro něj najít další využití. Například různé skleničky s víčkem se dají použít na uchovávání potravin nebo třeba na výrobu domácí kosmetiky… Na internetu najdete spoustu zajímavých nápadů a inspirace!

Znovupoužitelné obaly
Skleničky můžete využít na oříšky, semínka, sušené ovoce…

6. Využijte plnící stanice v drogeriích

V některých prodejnách dm a ROSSMANN najdete plnící stanice, kde si můžete natočit ekologické čistící přípravky, sprchové gely a šampony do znovupoužitelných nádob, podobně jako v bezobalových obchodech. Musíte si však nejprve pořídit originální láhev produktu, do které pak můžete tekutinu opakovaně doplňovat.

7. Jde to i online

Pokud nesnášíte nakupování v supermarketech nebo se vám prostě zrovna nikam nechce, můžete nakoupit s minimem obalů i online. Třeba na Rohlík.cz se dají některé potraviny (mléčné výrobky, trvanlivé produkty) a čistící přípravky koupit do vratných obalů, které při příštím nákupu vymyté vrátíte kurýrovi. Košík.cz vám zase vybrané potraviny odsype a zabalí do snadno recyklovatelného papírového sáčku.

Kromě zmíněných tipů zkuste vzít v potaz i to, kde a jak byla daná potravina vyprodukována – nejnižší uhlíkovou stopu mají lokální potraviny rostlinného původu. Chcete vědět víc? Této problematice se podrobněji věnujeme v článku o skleníkových plynech.


 

Autor: Markéta Žůrková

Jak snížit odpad v domácnosti? Podívejte se na tyto jednoduché tipy

Asi se nám nikdy nepovede provozovat domácnost bez odpadu. Určitě však můžeme jeho produkci snížit. Pokud se zamyslíme nad různými možnostmi, zjistíme, že to vlastně není nemožné. Produkci domácího odpadu můžeme snížit různými způsoby.

Nakupování

Během nakupování vzniká velké množství odpadu. V obchodech sice prodávají papírové nákupní tašky z recyklovaných materiálů, ale i ty vytvářejí odpad. Co si takhle pořídit tašku látkovou. Taková taška se dá velmi snadno složit a můžeme ji nosit v každé kabelce. A co igelitové sáčky u pečiva nebo ovoce a zeleniny? Ty velmi snadno nahradíme sáčky plátěnými, které můžeme kdykoli vyprat a používat opakovaně.

 

Nakupovat můžeme i bez obalů. Ve velkých městech již existují bezobalové obchody. Jak se v nich nakupují třeba sypké potraviny jako mouky, luštěniny a podobně? Jednoduše, přineseme si vlastní nádoby.

Ideální je, pokud můžeme nakupovat lokálně. Čím menší vzdálenost urazíme za nákupy, tím menší vytváříme uhlíkovou stopu. Kromě toho podpoříme místní podnikatele. Vhodné jsou i nákupy na farmářském trhu, kde máme různé druhy potravin na jednom místě. Navíc nakoupíme produkty české výroby. Oblíbenou variantou se stávají také zeleninové, ovocné nebo smíšené bedýnky od českých farmářů.

Provoz domácnosti

I tady nalezneme nějaké ty bezodpadové alternativy – třeba látkové utěrky a ručníky místo papírových. Papírové sice nemusíme prát, ale opět nám vytvářejí odpad. Ideální je, pokud textilní materiály budou přírodního charakteru – bavlna, len, bambus. Jednak se dobře udržují a také jsou lépe savé. Umělé materiály totiž vodu odpuzují.

Pozor bychom si měli dát i na plýtvání jídlem. Je dobré si plánovat, co budeme vařit a podle toho nakupovat. Některé potraviny se rychleji kazí, proto je nekupujeme do zásoby.

Pokud máme v domácnosti dostatek prostoru, můžeme si pořídit malý kompostér, v němž zužitkujeme bioodpad a vytvoříme si skvělé, přírodní hnojivo pro domácí rostliny.

 


 

Autor: Marika Horáková

5 důvodů, které vám brání zbavit se nepoužívaných věcí + tipy na to, jak si s nimi poradit

Jak na minimalismus? S nepotřebnými věcmi, které často tvoří zbytečný nepořádek, se pravděpodobně setkáváme všichni. Každá taková nepotřebná věc, kterou se obklopujeme, nám však určitým způsobem bere energii i pozornost. Sama vnímám, že když si uklidím pracovní stůl, cítím se při práci svobodněji a lehčeji.

Dle principů feng-shui nepořádek narušuje plynulý tok energie prostorem. Pokud se tedy nevyužívaných věcí zbavíme, pročistí se nejen náš prostor, ale současně se projasní i naše mysl. Odpadne zbytečné uklízení, utírání prachu a neustálé přerovnávání věcí, které často ani nemáme kam dát.

V tomto článku se proto zaměříme na důvody, které vám brání zbavit se nepoužívaných věcí.

1. Věci jsou pro vás symbolem lásky

Sama jsem si před pár lety uvědomila, že věci, které jsem dostala od svých rodičů, jsou pro mě symbolickým vyjádřením jejich lásky. Přirozeně pro mě bylo těžké se takových věcí zbavit, přestože jsem racionálně věděla, že mi doma jen zabírají místo.

Dlouho jsem si neuvědomovala, že jazykem lásky (způsobem, jakým jsem vnímala lásku – viz kniha Pět jazyků lásky od Garyho Chapmana) ve vztahu s mými rodiči pro mě bylo přijímání darů. Jakmile jsem tento vzorec pochopila, začala jsem se cítit svobodněji. Objala jsem malou holku v sobě, pro kterou bylo důkazem lásky od mámy a táty přijímání dárků. Vysvětlila jsem jí, že její rodiče ji mají rádi a že nemusí na věcech od nich tolik lpět.

Možná i vy znáte pocit, kdy se navzdory racionálnímu uvažování nedokážete zbavit naprosto nepotřebné věci, kterou jste dostali od milovaného člověka a která je pro vás symbolem jeho lásky. Potom nezapomeňte, že opravdovou lásku nevynahradí žádná materiální věc. Naopak, zbavením se toho, co vám spíše překáží, se vám otevře prostor k vnímání lásky nezávisle na materiálnu.  

2. Nepotřebných věcí je vám líto

Určitou věc již nepotřebujete, ale současně je vám líto ji vyhodit. Skvělým řešením v takovém případě je darovat ji někomu dalšímu, prodat prostřednictvím Facebookových „bazárkových“ skupin nebo tzv. „swapnout“ (vyměnit) za něco, co využijete. Více o principu i možnostech swapování si můžete přečíst v článku Swapování – výměna nejen oblečení.

Řešením je i věnování nepotřebných věcí do charitativních bazárků, kde mohou padnout do oka někomu, kdo za ně rád zaplatí menší obnos. Sama jsem již věnovala poměrně velké množství věcí na Charitativní bazárek pro Útulek Tibet a velmi mě překvapilo, za jaké ceny se věci vydražily.

minimalismus2_1

3. Výčitky, že jste si určitou věc koupili, ale už se vám nelíbí

Každý z nás se mění a je tedy přirozené, že se mění i naše priority, vkus a preference. Nemusíte si tedy vůbec vyčítat, že věci, které se vám líbily před pár týdny, měsíci či lety, už se vám nelíbí. Skvělým způsobem, jak věcem, ke kterým máte citový vztah ponechat život, je opět darování nebo „swapování“. Tím, že je pošlete dál, si užijí více „života“ než když vám budou jen ležet ve skříni.

4. Nepotřebných věcí je tolik, že nevíte, kde s tříděním začít

Nevyužívané věci možná ve své domácnosti vidíte všude a při představě, že byste je měli roztřídit, nevíte, kde začít. Nenechte se zahltit a zvolte si své vlastní tempo. Můžete si např. vytvořit pravidlo, že každý den vytřídíte dvě nepotřebné věci a každý týden nebo měsíc se zaměříte na jednu místnost. Inspiraci najdete i v předchozím článku Minimalismus: top 5 tipů na to, jak žít lépe s méně věcmi.

5. Strach, že by se věc mohla v budoucnu hodit

Dříve jsem spoustu věcí hromadila ze strachu, že by se mohly ještě někdy hodit. Bála jsem se, že je budu muset znovu pořizovat a také do nich pravděpodobně investovat finance. Jak je ale známo, v našem životě se materializuje to, čemu uvnitř věříme a o čem jsme přesvědčení (viz kniha Zákon rezonance od Pierra Franckhe).

Rozhodla jsem se tedy své vnitřní nastavení změnit. Místo strachu, že jednou nebudu mít dost financí, jsem začala podporovat důvěru, že se ke mně dostane přesně to, co budu potřebovat. S tímto nastavením je pro mě mnohem jednodušší dát pryč nepotřebné věci, protože už mě tolik neovládá strach, že jednou budu litovat, že jsem se jich zbavila.

 

Jak to máte s tříděním nepotřebných věcí vy?

Co je pro vás nejtěžší? Jaké triky a tipy vám pomáhají a co vám jde lehce? Jak u vás vypadá minimalismus? Podělte se s námi v komentářích, ať se vzájemně obohatíme.

 


 

Martina Čampulová

Jsem maminka, která nedokáže žít bez přírody. Protože ráda píšu a sdílím informace, rozhodla jsem se začít přispívat svými myšlenkami a zkušenostmi na blog Zerowastelife.cz. Kromě přírody a rodiny je mou velkou láskou osobní rozvoj. Skrze rodinné konstelace i další metody provádím ostatní při objevování vlastního nitra a hledám způsoby, jak žít harmoničtější život.

Swapování – výměna nejen oblečení

Swapování je výraz pocházející z angličtiny. Co je jeho principem? Výměna nevyužívaných věcí. Určitě se vám také stalo, že máte doma věci, které nepoužíváte, ale stále vám je líto je vyhodit. Můžete je prodat, darovat nebo vyměnit za něco, co se vám bude hodit. A právě poslední možnost je principem pro swap. Je to šikovný způsob, který vám umožní zbavit se přebytečných věcí ze své domácnosti a získat zdarma to, co využijete.

Jaké jsou nejčastější důvody pro swapování?

Hlavní myšlenkou je nabídnout věci, které nevyužíváte a které mohou ještě posloužit někomu dalšímu. Prodloužíte tak jejich životnost a výměnou za ně získáte věci, které se vám hodí. Předejdete tak zbytečnému nakupování nových věcí a ušetříte jak finanční prostředky, tak i vodu či energii potřebnou pro jejich výrobu. Vaše přebytečné věci udělají radost a poslouží někomu dalšímu. Mohou pomoci třeba člověku, který je ve finanční tísni a díky výměně si může pořídit věci, které potřebuje, ale nemůže si je dovolit koupit. Kromě toho budete mít dobrý pocit a radost z toho, že vaše věci budou sloužit dál a potěší někoho dalšího.

baby-shoes-g212bb2827_1920

Jak, kde a co swapovat?

K výměně můžete nabídnout téměř cokoli. Jedno pravidlo však musíte dodržet. Vámi nabízený předmět musí být funkční a nepoškozený a v takovém stavu, v jakém byste si jej vybrali i vy sami. Pokud se jedná o oblečení, mělo by být vyprané a vyžehlené.

  • Facebookové swapovací skupinky  Jsou rozdělené buďto podle měst či regionů nebo tematicky – podle předmětů, které se zde vyměňují. Pročtěte si jejich pravidla, která obsahují i způsoby předávání.
  • Swapovací akce  Konají se na různých místech a na pozvánce se dozvíte, jaké věci můžete pro swapování přinést.
  • Další možnosti – Swapovat můžete mezi přáteli, kolegy v zaměstnání a pokud studujete, můžete se domluvit s vedením školy a uspořádat swapovací akci třeba v tělocvičně školy.

A co můžete nabídnout ke swapování? Nemusí to být pouze oblečení, ale i vybavení domácnosti, knihy nebo třeba domácí marmelády a zavařeniny či sezónní přebytky ze zahrádky. Postačí najít tu správnou skupinku či akci a můžete vyrazit potěšit někoho věcmi, které vy už nevyužijete.

 

 

Autor: Marika Horáková

 

5 důvodů, proč přestat používat plastová brčka + jak je nahradit

Na první pohled se plastová brčka zdají jako zanedbatelné, v moři všeho jednorázového plastu který jako lidstvo používáme. Jejich dopad na životní prostředí je ale větší, než jste se možná mysleli. Trh brček má dnes hodnotu 3 miliard dolarů a 99% z něj je dominováno plastovými brčky.

Odkud se brčka vzala? Možná vás překvapí že první zdokumentované použití brčka sahá až do doby okolo roku 3000 před Kristem! Plastová brčka se ale začala vyrábět v padesátých letech a byla popularizována fast food řetězci, které se v druhé polovině 20. století začaly rozmáhat v Americe, ale i jinde po světě.

Je těžké odhadnout kolik plastových brček se po světě používá každý den – ale studie z roku 2017 odhadovala, že světové pláže zatěžuje okolo 8,3 miliardy platových brček. Toto obrovské množství má devastující následky.

V dnešním článku jsme pro vás dali dohromady 5 nejdůležitějších důvodů, proč plastová brčka přestat používat jednou provždy.

1.    Plastová brčka se nerecyklují

Recyklace plastu je komplikovaný proces – jen některé plasty jsou recyklovatelné a ty, které je možné recyklovat, tímto procesem většinou mohou projít jen jednou. Kvůli tomu, a dalším komplikacím, bylo v historii zrecyklováno jen 9% veškerého vyrobeného plastu.

Plastová brčka představují další překážku, a to kvůli jejich velikosti a váze. Jsou totiž na většinu současných recyklačních technologií moc malé a propadávají mašinerií. K procesu recyklace se tak drtivá většina brček nedostane.

2.    Brčka končí v oceánu

Brčka jsou tak bohužel posílána do spaloven odpadu či na skládky, a často také končí v oceánu. Tam se dostávají několika možnými způsoby – nejen kvůli lidem, kteří po sobě neuklízí na pláži.

Jak už jsme zmiňovali, brčka jsou velmi lehká – a tak je může vítr z košů či skládek zanést do řek, jezer, rybníků a oceánů. Brčka se tak můžete zbavit zodpovědně, a přece skončí v přírodě. Nesmíme také zapomenout, že většina Evropy posílá svůj plast k recyklaci do Asie – do zemí jako Bangladéš, které mají problém už se svým vlastním odpadem. Není tedy vůbec neobvyklé, že náš plast, který nedokážou recyklovat, vyklopí rovnou do oceánu.

3.    Uvolňující se mikroplasty

Plastová brčka se nerozloží stejným způsobem, jako papír či zbytky jídla. To, co se na první pohled zdá jako rozklad, je rozpadání plastu na mikroskopické plastové částice, které budou životní prostředí znečišťovat ještě bůh ví jak dlouho – mikroplasty.

Ty se dnes zdají být všude: v oceánu, v naší pitné vodě, v mořské soli i mořských plodech. S tím, jak málo toho víme o jejich dopadech na lidské zdraví, bychom měli být opatrnější s naší produkcí těchto mikroskopických částicí.

4.    Nebezpečí mořským živočichům

S tolika brčky v oceánu není vůbec neobvyklé, že se o něj nějaké zvíře poraní. Brčka jsou totiž překvapivě ostrá, kvůli strukturální integritě válcového tvaru a ostrým plastovým hranám. Před pár lety obletělo internet video želvy s plastovým brčkem zaraženým v nose. Nedávná studie ukazuje, že jediné plastové brčko může propíchnout žaludek zvířat jako tučňáků.

S tím, kolik brček se dnes ve světě používá, máme zaděláno na pořádnou ekologickou katastrofu, pokud se je nenaučíme nahradit.

5.    Je jednoduché plastová brčka nahradit

Naštěstí je ale velice jednoduché plastová brčka vyměnit za ekologické alternativy – a těch je hned několik! Většina z nás (kromě těch, kteří musí brčka používat ze zdravotních důvodů) brčka navíc k životu vůbec nepotřebuje.

  • Nerezová brčka jsou naší oblíbenou klasikou – jsou stylová a vydrží v perfektním stavu dlouhá léta. Jsou ideální volbou do koktejlů a limonád, jelikož jsou tenčí než další alternativy. Díky vodivosti udrží studený nápoj studený a horký nápoj horký.
  • Bambusová brčka mají jednu velkou výhodu – jsou kompostovatelná. Ač nevydrží tak dlouho, jako třeba nerez, můžete je jednoduše hodit na kompost, až vyprší jejich životnost. Bambus je také ideálním materiálem k výrobě brček či příborů, díky jeho antibakteriálním vlastnostem.
  • Skleněná brčka se nejlépe hodí pro ty, kdo mají rádi ranní smoothies či džusy. Ač je čištění bambusových i nerezových brček stejně jednoduché, u skla jednoduše vidíte, že je čistě. Mají také širší průměr a hodí se tak na hustší nápoje.

 

Autor: Lucie Štěpánková

45 malých krůčků k životu bez plastu pro každého

Hledáte zásobu dalších způsobů, jak se zbavit plastu ve vaší domácnosti? Nebo s ekologií začínáte zajímá vás, kde můžete začít? Pro tento článek jsme pro vás připravili 45 malých kroků k životu bez plastu, se kterými můžete buď začít, nebo vylepšit vaší cestu za ekologičtějším životem. Nebudeme tedy dlouho zdržovat a pustíme se do našich 45 tipů!

pexels-karolina-grabowska-4210315

  1. Přestaňte kupovat balenou vodu a raději pijte tu z kohoutku – v Česku na většině míst teče v kojenecké kvalitě!
  2. Když víte, že budete kupovat jídlo s sebou, přineste si ke stánku či do restaurace vlastní krabičku.
  3. Na kávu s sebou zas noste cestovní kelímek či termo hrnek.
  4. Zmrzlinu si kupujte do kornoutku, raději než do kelímku se lžičkou.
  5. Vařte vlastní jídlo z čerstvých ingrediencí, vyhnete se tak jednorázovým plastovým obalům.
  6. Noste si do obchodu vlastní látkové pytlíky na ovoce, zeleninu a pečivo – vyhnete se tak igelitovým pytlíkům.
  7. Nakupujte na farmářských trzích, pokud se ve vašem okolí konají. Tam najdete častěji potraviny nebalené v plastu.
  8. V menších obchodech a na trzích vracejte krabičky od jahod, malin, borůvek či dalšího ovoce.
  9. Kupujte mléko, jogurty, nebo jejich veganské alternativy ve skle.
  10. Kupujte víno uzavřené přírodním, ne plastovým, korkem. Vyhněte se i kovovým zátkám, které obsahují vrstvu BPA.
  11. Přestaňte žvýkat žvýkačky – ty většinou obsahují plast. Pokud se bez nich neobjedete, v bio obchodech často najdete i přírodní alternativy bez plastu.
  12. Používejte sypký prací prášek v papírové krabici, nebo mýdlové ořechy z bezobalového obchodu.
  13. Nekupujte syntetické oblečení vyrobené z nylonu, polyesteru a dalších podobných materiálů – je složeno z plastových vláken.
  14. Pozor na kosmetiku – některé produkty mohou obsahovat částečky plastu. Často je najdete například v zubní pastě či pleťovém peelingu.
  15. Vyměňte sprchový gel za klasické přírodní mýdlo, které nepotřebuje žádný plastový obal.
  16. To samé platí pro šampony – vyměňte tekutý šampon za tuhý. Případně, pokud vám to vyhovujete, můžete vyzkoušet metodu “no poo” a šampon přestat používat úplně.
  17. Pokud si barvíte vlasy, používejte hennu bez plastového obalu.
  18. Vyměňte klasický deodorant za jedlou sodu – vážně. Nebo si alespoň pořiďte přírodní deodorant v papírovém obalu.
  19. Místo jednorázových plastových žiletek používejte kovovou žiletku s břity.
  20. Kupujte toaletní papír, který není balený v plastu – nebo si pořiďte bidet.
  21. Místo jednorázových menstruačních produktů vyzkoušejte menstruační kalíšek nebo látkové vložky.
  22. Svačiny a zbytky balte do alobalu místo plastové fólie. Nebo ještě lépe, do voskovaných ubrousků které můžete používat pořád dokola!
  23. Přestaňte kupovat “užitečné” vymoženosti do kuchyně, jako kráječ jablek nebo rýžovar, které pak stejně používat nebudete.
  24. Pokud potřebujete v kuchyni něco zamrazit, používejte nerezové krabičky či sklenice raději než plastové pytlíky a krabičky.
  25. V létě nasbírejte a zamrazte vlastní ovoce, místo kupování drahého mraženého ovoce baleného v plastu v zimě.
  26. Zkuste si doma vyrobit vlastní rostlinné mléko, raději než kupovat to balené v jednorázovém obalu.
  27. Místo kávovaru s kapslemi si pořiďte french press.
  28. Nebo, pokud už doma kávovar máte, pořiďte si znovuplnitelné nerezové kapsle, které můžete používat stále dokola a naplníte si je navíc svou oblíbenou kávou.
  29. Pokud potřebujete koupit něco plastového, kupujte z druhé ruky raději než nové.
  30. Místo jednorázových plastových propisek používejte doplňovací pera či tužky.
  31. Kompostujte zbytky jídla, abyste se vyhnuli plastovým odpadkovým pytlům. Do bytu si můžete pořídit vermikompostér.
  32. Pro domácí mazlíčky kupujte hračky z druhé ruky a přírodních materiálů, jako dřevo či provaz.
  33. Jídlo pro své mazlíčky si připravujte sami, nebo ho nakupte bez obalu (například v Praze najdete bezodpadový obchod pro domácí mazlíčky).
  34. Do letadla si s sebou berte vlastní jídlo, vyhnete se tak spoustě plastových obalů.
  35. Nezapomeňte na cestách také vlastní sluchátka – při dlouhých letech či cestách autobusem vám pravděpodobně budou nabízet jednorázové.
  36. Místo papírových kapesníčků používejte látkové.
  37. Vyhněte se alternativám kůže z PVC nebo polyuretanu – raději vyzkoušejte rostlinné kůže z ananasu a dalších rostlin!
  38. Na festivaly či večírky si s sebou noste vlastní kelímek, vyhnete je tak jednorázovým.
  39. Místo plastového vánočního stromku používejte opravdový – plastové stromky jsou vyrobeny z PVC, které má obrovský dopad na životní prostředí.
  40. Vyzkoušejte způsoby, jak zabalit Vánoční dárky bez použití izolepy – balte s novinami a přírodním provázkem, nebo vyzkoušejte látkové dárkové pytlíky.
  41. Když něco objednáváte online, požádejte o balení bez plastu. Za optání nic nedáte a většina obchodů vám vyhoví!
  42. Elektroniku kupujte z druhé ruky – mnoho lidí elektroniku nahradí když je jen mírně použitá.
  43. O elektroniku kterou už doma máte se dobře starejte, aby vám vydržela co nejdéle.
  44. Kupujte digitální kopie filmů, hudby i počítačových her.
  45. Dobře se starejte o kabely, ať je nemusíte často měnit.

Jaké body si můžete již vyškrtat jako splněno? Dejte nám vědět do komentářů. Na něco jsme zapomněli, co by mělo mít na seznamu své místo? Inspirujte nás.


 

Autor: Lucie Štěpánková

20 způsobů, jak žít bez plastu

Více z nás se rozhoduje žít bez plastu, a to především během července, kdy probíhá mezinárodní výzva Plastic Free July. Během koronavirové situace se naše spotřeba plastu navíc výrazně zvýšila, a tak je nyní nejlepší čas k omezení vaší potřeby plastu. Největším problémem je samozřejmě plast jednorázový, který používáme jen několik minut před tím, než je vyhozen a až po stovky let znečišťuje naše životní prostředí.

jak-zit-bez-plastu

Vzhledem k tomu, že méně než 10 % všeho plastu který byl kdy vyroben, bylo zrecyklováno, měli bychom si na něj začít dávat větší pozor – nemyslíte? Pokud jste připraveni začít se změnami k ekologičtějším návykům, v dnešním článku vám poradíme, jak žít bez plastu.

  1. Nakupujte potraviny bez obalu – nemusíte hned mířit do bezobalového obchodu, mnoho možností máte i v supermarketu. Pořiďte si látkové pytlíky na ovoce, zeleninu a pečivo, které napomohou vyhnutí se neekologickým obalům i igelitovým pytlíkům.
  2. Už dost bylo předražené balené vody! Pořiďte si ekologickou lahev a doplňujte si ji u kohoutku nebo fontánky či pítka.
  3. Jezte více ovoce, zeleniny a dalších potravin, které nevyžadují obal. Budete tak nejen ekologičtější, ale i zdravější!
  4. Zmrzlinu si kupujte do kornoutku – ne v kelímku s plastovou lžičkou. To jsou přesně ty jednorázové plasty, které používáte jen pár minut a zahodíte.
  5. Najděte ve vašem okolí bezodpadové obchody a farmářské trhy, kde nakoupíte bez plastu mnohem jednodušeji.
  6. Přestaňte žvýkat žvýkačky – většina z nich obsahuje plast!
  7. Ve vašem domově uklízejte s pomocí jedlé sody a octa, místo chemických čističů v plastových obalech.
  8. Vyměňte oblečení ze syntetických látek za přírodní materiály jako bavlnu, len nebo konopí. Polyester, nylon a další syntetika je vyrobena z plastu.
  9. Jezděte méně autem – vážně! Během toho, co se vaše pneumatiky opotřebovávají, uvolňují se z nich mikroskopické částice plastu, které jsou ze silnice spláchnuté do vodních toků.
  10. Vyhněte se mořským rybám a plodům. Věděli jste, že průmyslové rybaření je jedním z největších přispěvatelů k plastovému znečištění?
  11. Myjte prádlo s mýdlovými ořechy, které jsou skvělou přírodní a bezplastovou alternativou k pracímu prášku. A věděli jste, že si s nimi můžete mýt i vlasy?
  12. Místo sprchového gelu raději používejte klasické přírodní mýdlo!
  13. Holte se kovovou žiletkou, která neobsahuje sebemenší kousek plastu.
  14. Kávu si raději vypijte v kavárně než v hrnku s sebou. Anebo si pořiďte znovupoužitelný cestovní hrnek, se kterým často i v kavárně dostanete slevu na váš nápoj.
  15. Pokud máte doma použitelné plastové krabičky na jídlo a už je nechcete dále využívat k uskladnění jídla (třeba kvůli uvolňování BPA), zkuste se ve vašem domově využít například k organizaci či uskladnění kancelářských potřeb či kabelů, raději než je rovnou vyhodit.
  16. A místo starých plastových krabiček si pak pořiďte nerezové či skleněné boxy, u kterých vám uvolňování škodlivých látek nehrozí. Tyto boxy si pak nezapomeňte vzít, pokud budete kupovat jídlo s sebou – vyhnete se tak jednorázovým, často i plastovým, obalům
  17. Pokud opravdu potřebujete koupit něco, co je vyrobené z plastu, zkuste to sehnat z druhé ruky nebo si to zapůjčte od přátel.
  18. Používejte látkové kapesníky místo papírových, které jsou baleny v plastových pytlíčcích. Jednorázové kapesníky samotné také nejsou moc ekologické a nejdou ani recyklovat.
  19. Když pro někoho kupujete dárky, zabalte je bez plastu – do starých novin, ozdobných látkových pytlíků nebo je nebalte vůbec.
  20. Více vařte domácí jídla a používejte v nich co nejméně upravené, nebalené ingredience. Tak se vyhnete plastovým obalům které budete muset vyhodit vy, ale i dalším, které byly použity například při převozu surovin.

 


 

Autor: Lucie Štěpánková

5 principů života bez odpadu z knihy Domácnost bez Odpadu, které vám pomohou na cestě k zero waste

V minulém článku jsme ve zkratce prošli historií zero waste a probrali odkud se vzalo a kam míří. V rámci něj jsme také zmínili Beu Johnson a její knihu Domácnost bez Odpadu, ve které postavila základy současného zero waste a vytyčila jeho principy v domácnosti. Jedním z těchto principů je obrácená pyramida pěti R, která slouží jako průvodce tím, jak omezit množství odpadu ve vašem domově. Když nevíte, jak se zbavit konkrétního zdroje odpadu, stačí projít kroky této pyramidy a aplikovat první metodu, která se v dané situaci hodí. Můžete ji použít jak na cestě k plně bezodpadovému životu, nebo jen jako pomocníka při některých rozhodnutích.

Bea Johnson: Domácnost bez odpadu
Bea Johnson: Domácnost bez odpadu

1.    Refuse = odmítněte

První krok pyramidy se soustředí na odmítání nepotřebných zdrojů odpadu. Odmítněte přijmout nebo koupit předměty, které do vaší domácnosti pouze přináší zdroj odpadu, či se odpadem brzy stanou. Tímto způsobem nejen omezujete množství odpadu, ale také snižujete poptávku po neekologických produktech. Pokud například u vstupu do metra odmítnete leták (a to samé udělají i ostatní řídící se stejnými principy), firma, která je rozdává, jich příště vytiskne méně, nebo si zvolí jiné (ekologičtější) způsoby propagace.

2.    Reduce = omezte

Při dalším kroku pro domácnost bez odpadu omezte množství věcí, které používáte. Toto nabízí možnost se zamyslet nad tím, co k životu opravdu potřebujete a bez čeho se můžete obejít. Věci, které nepoužíváte, by neměly zabírat prostor ve vašem domově.

Pojďme se podívat na jeden příklad. Možná jste dlouhé roky používali aviváž při každém praní. Během tohoto kroku máte šanci se zamyslet nad tím, jestli je to něco, co opravdu potřebujete, nebo něco, bez čeho se dokážete obejít. Jsou pozitiva používání něčeho, jako je aviváž, natolik důležitá aby převážila negativa co se týče ekologie a odpadu?

3.    Reuse = použijte znovu

Něco, co si mnozí z nás spojí se životem bez odpadu, je opakované používání toho, co už doma máte, nebo znovupoužitelných předmětů. Když narazíme na nějaký problém, který bychom vyřešili zakoupením řešení, často se ani nezamýšlíme nad tím, jestli nějaké možné řešení už nevlastníme. Pokud opravdu problém nedokážete vyřešit s tím, co už máte, kupte raději znovupoužitelné řešení, než jednorázové. Náš eshop zerowastelife.cz je takových znovupoužitelných alternativ plný, od látkových pytlíků na ovoce, zeleninu a pečivo po tuhý saponát který nahradí ten balený v plastových lahvích.

Nezapomeňte také, že můžete znovu použít něco, co dříve patřilo někomu jinému tím, že nakoupíte z druhé ruky – především co se týče oblečení!

4.    Recycle = recycklujte

Většina z nás byla od malička učena, že recyklace je nezbytná součást ekologického života. Tak proč je v pyramidě zero waste až tak nízko? Recyklace je skvělý způsob, jak dát některým předmětů druhý život. Kov a sklo totiž mohou být recyklovány v podstatě donekonečna, a proto nevytváří žádný opad. Buďte ale opatrní při recyklaci plastu – ten totiž nejde recyklovat v pravém slova smyslu – pouze ´downcyklovat´. To znamená, že při procesu recyklace plast ztrácí na kvalitě a většinou tímto procesem může projít pouze jednou. Pokud se jedná o plast, je lepší ho z vaší domácnosti vyřadit jedním z předchozích kroků.

5.    Rot = nechte shnít

Už kompostujete? Protože jestli ne, tak je na čase začít! Kompostování už dávno nevyžaduje zahradu, můžete si pořídit vermikompostér a kompostovat i v pohodlí bytu. Kompostování je nejlepší způsob, jak se zbavit zbytků jídla a dalších kompostovatelných odpadků jako kartonu. Pokud je pro vás kompostování novinka, na našem blogu najdete několik článků, které vám s ním pomohou, včetně průvodce bytovým i zahradním kompostováním, nebo detailní článek o tom, jak se starat o vermikompostér.


 

Autor: Lucie Štěpánková

5 způsobů, jak omezit množství plastu v oceánu (o kterých jste ještě neslyšeli)

Plast zaplavuje naše oceány. Na světě už není jediné místo, kam se plastový odpad ještě nedostal. Dokonce i lidmi neobydlená místa jsou jím zanesena. Plast byl nalezen ve většině pitné vody na světě, v dešti, v nejhlubších místech oceánu, v polárních oblastech i v soli. Plast ale z naší planety nezmizí – s časem se pouze rozloží na menší a menší částečky, které ale budou zatěžovat naši planetu nadále. Není tedy na čase s touto plastovou epidemií skoncovat?

Mikroplastu si v oceánu jen tak nevšimnete, ale moře jsou jím zaplavena.

Jasně, nepoužívat brčka, nosit si do obchodu vlastní tašky a pytlíky, nakupovat v bezobalových obchodech, nosit s sebou vlastní bambusový příbor… Všechny tyto volby pomáhají dramaticky snížit váš dopad na životní prostředí, ale už jste o nich pravděpodobně slyšeli nejméně stokrát. Proto jsme pro Vás dnes připravili seznam pěti způsobů, jak omezit množství plastu v oceánu, o kterých jste pravděpodobně ještě neslyšeli.

1.      Oblečení z přírodních materiálů

Jak se oblékat bezodpadově? Vyhněte se syntetickým látkám!

Vaše oblečení může být vyrobeno z jednoho ze dvou typů materiálu: přírodních tkanin, nebo syntetických látek. Syntetické oblečení je ve zkratce vyrobené z vláken plastu, která se při každém praní uvolňují do vody. Jelikož žádné čističky odpadních vod momentálně nejsou vybavené technologií, která by tyto částice zachytila, stanou se součástí vodního koloběhu bez šance vyčištění.

Jednoduchým způsobem, jak omezit množství plastu v oceánu způsobené syntetickými látkami, je se jim při nákupu oblečení vyhýbat. Pokud ale už nějaké takové kousky ve vašem šatníku máte, nevyhazujte je, jelikož i po vyhození například na skládku by se z nich mikroplasty dále uvolňovaly. Raději se zamyslete nad tím, jak často tyto kousky perete a jestli opravdu tak často prané být musí.

2.      Dopad průmyslového rybaření

Přemýšleli jste, jaký dopad má vaše strava na světový oceán?

O tom, jaký dopad má průmyslové rybaření na životní prostředí jsme nedávno zveřejnili celý článek. Tento průmysl je totiž zodpovědný za obrovské množství vybavení odhozeného do oceánu: každý rok to čítá 640 000 tun rybářského náčiní: sítí, vlasců, pastí a dalších nástrojů. Mnoho studií odhaduje, že její většinu tvoří právě rybářské náčiní a konkrétně rybářské sítě jsou to, co ji drží pohromadě. Dle jedné studie je až 70% mikroplastů nalezených u hladiny oceánu důsledkem průmyslového rybaření. Tyto milióny tun rybářského náčiní, které se momentálně nacházejí v oceánu, nejsou pouze znečišťovatelem, ale i nebezpečím pro mořské živočichy. Až 100.000 mořských živočichů přijde ročně o život v důsledku zamotání do opuštěného rybářského vybavení. V 70% procentech zamotání a úmrtí či poranění mořských živočichů jsou zodpovědné odhozené rybářské sítě.

Pokud tedy chcete přidat ruku k dílu v boji za čistší oceány, zvažte, co je na vašem talíři. Nepodporujte výrobce, kteří jsou zodpovědní za ničení naší planety. Zkuste vegetariánské alternativy, chyťte si vlastní rybu, nebo alespoň ryby z důkladně monitorovaných sádek.

3.      Třpytky? Ne, díky!

Kde končí váš festivalový makeup?

Nad tímto zdrojem plastového odpadu mě několik let ani nenapadlo se zamyslet, a proto ho chci sdílet s vámi pro případ, že jste na tom stejně, jako já. Třpytky jsou vyráběny z plastu, a tak všemožná kosmetika, která je obsahuje, znečišťuje oceány. Mnohé třpytky jsou totiž moc jemné na to, aby je čističky vod vychytaly, podobně jako v případě mikrovláken. Váš festivalový make-up tak pravděpodobně bude oceány znečišťovat dlouho po tom, co přidáte poslední fotku z toho víkendu na Instagram.

Pokud se naleznete v situaci, kdy se bez třpytivého make-upu prostě neobejdete, vyzkoušejte rozložitelné třpytky. Jaká situace by to ale musela být, abyste si nevystačili s přírodní kosmetikou a trochou kreativity?

4.      Mikroplasty v kosmetice

Kosmetika, i ta, která neobsahuje třpytky, může škodit životnímu prostředí. Malé částice plastu totiž můžete naleznout i v zubních pastách, pleťovém peelingu či dalších produktech. Nejčastěji jsou vyrobené z polyetylenu, polystyrenu, nebo polypropylenu, ale mohou se skrývat i jako další ingredience. Nejlepším způsobem, jak se těmto zrádným plastovým částicím vyhnout, je držet se přírodní kosmetiky, jako je ta co najdete na našem e-shopu!

5.      Dopad pneumatik

Emise nejsou jediným důvodem, proč omezit cesty autem!

Věděli jste, že pneumatiky jsou jedním z nejběžnějších zdrojů plastového znečištění na světě? Dle nizozemské studie z roku 2017 jsou pneumatiky zodpovědné za 10% mikroplastů v oceánu, ale další zdroje uvádí až 28%. Jak se tedy mikroplasty z pneumatik uvolňují? Při jízdě, když se pneumatiky opotřebovávají, mikroplasty zůstávají na silnici, odkud jsou pak deštěm spláchnuty do řeky, odkud putují do oceánu. To, jestli mikroplasty z pneumatik skončí v moři, záleží na několika faktorech, především počasí a poloze silnice. Tyto částice pneumatik mají negativní dopady na mořské živočichy, jednímž z nich je ucpání trávicího traktu a následné chronické potíže po zbytek života. Mikroplasty se z pneumatik mohou uvolňovat i po tom, co se jich zbavíte – na skládce.

Nejjednodušším způsobem, jak omezit tento zdroj znečištění, je dobře zvážit každou cestu autem. Nemůžete se raději dopravit pěšky či hromadnou dopravou? A pokud volíte hromadnou dopravu, vybírejte tramvaje a vlaky, spíše než autobusy či trolejbusy.

TIP: Omezujete plast ve vašem životě? Tyto produkty ze Zerowastelife.cz vám to usnadní!


 

 Autor : Lucie Štěpánková 

Zdroj plastu v oceánu, o kterém nikdo nemluví: průmyslové rybaření

Nosíme si do kaváren vlastní cestovní hrnky, nakupujeme do látkových pytlíků, používáme tuhá mýdla a radujeme se, že děláme vše, co můžeme pro ochranu oceánů před záplavou plastového odpadu. Naše spotřeba je v našich rukách, a tak se obloukem vyhýbáme všem jednorázovým plastům, zbytečným obalům a nepromyšleným nákupům. Naše snaha se vyplácí, supermarkety se zbavují plastových tašek, mainstream produkty představují ekologičtější balení a žít bez odpadu je jednodušší a jednodušší.

Nezapomínáme ale na něco? Světový oceán totiž ohrožuje zdroj ohromného množství plastu, o kterém ale většina z nás nepřemýšlí: vybavení průmyslového rybaření, především sítě. Průmyslové rybaření se podílí na destrukci mořských ekosystémů, představuje nebezpečí pro ohrožené druhy a zamořuje svět plastem… tak proč o tom, jak škodlivý je masový rybolov, už dávno všichni nevíme?

prumyslove-rybareni-zdroj-plastu

 

Průmyslové rybaření a jeho dopad v číslech

Jak rozsáhlý je tedy dopad průmyslového rybaření? Začněme tím, že si ho shrneme v několik číslech. Za prvé, každý rok je do oceánu odhozeno a znovu nevyloveno 640 000 tun rybářského náčiní: sítí, vlasců, pastí a dalších nástrojů. Drtivá většina tohoto náčiní je plastová. Určitě už jste slyšeli o Velké tichomořské odpadkové skvrně – jak jste si dosavad představovali její složení? Hned několik studií totiž odhalilo, že její většinu tvoří rybářské náčiní. Minimálně 46 % skvrny představují pouze rybářské sítě, který tento ostrov z plastu drží pohromadě. Akumulace odpadu vyprodukovaného průmyslovým rybařením v oceánu má mnoho negativních dopadů na životní prostředí, my se v tomto článku budeme soustředit především na dvě: nebezpečí úrazu či smrti mořským živočichům, a uvolňování částic mikroplastů.

Jako každý jiný plast, i plastové rybářské náčiní uvolňuje do vody miliardy mikroplastů, mikroskopických částic plastu. Jelikož je ale plastového odpadu z průmyslového rybaření v oceánu nejvíce, představují i jeden z největších zdrojů mikroplastů globálně. Dle jedné studie je až 70 % mikroplastů nalezených u hladiny oceánu důsledkem průmyslového rybaření. Pro více informací o mikroplastech nezapomeňte přečíst náš článek na toto téma.

prumyslove-rybareni-zdroj-plastu-2

 

Ne všechno odhozené rybářské vybavení ale skončí zamotané v odpadkové skvrně, mnoho sítí, vlasců, pastí a dalších nástrojů nadále pluje v moři. Představují tak nebezpečí pro mořské živočichy, kteří se o ně mohou poranit, nebo zamotat a zemřít. Až 100.000 mořských živočichů přijde ročně o život v důsledku zamotání do opuštěného rybářského vybavení. V 70 % procentech zamotání a úmrtí či poranění mořských živočichů jsou zodpovědné odhozené rybářské sítě.

Co s tím můžeme dělat?

Ač funguje několik iniciativ snažících se odhozené rybářské vybavení z oceánu odstranit, bohužel zdaleka nedokážou pokrýt rozsah tohoto problému. Navíc se s námi nejspíše shodnete na tom, že pouhé vylovení existujícího odpadu nestačí, pokud bude průmyslové rybaření pokračovat v současné kapacitě s minimem regulací. Co tedy pomůže?

Systémová změna je samozřejmě potřeba. V současné době je totiž omezení a regulací, které ovlivňují činnost rybářského průmyslu, velmi málo (mluvíme a rybaření ve velkém, s kilometry dlouhými sítěmi, ne chytání ryb na udičku). Mnoho problémů (ale ne všechny) je způsobeno právě nedostatkem směrnic. A proč chybí ty? Jelikož se o tomto tématu nemluví. První krok, který tedy můžete udělat k ochraně oceánu, je o tomto problému diskutovat a podělit se o to, co víte, s přáteli a rodinou.

Než se ale dočkáme legislativní změny, mohlo by to trvat několik let. Naštěstí ale můžete udělat několik změn už dnes. Za prvé zjišťujte, odkud Vaše jídlo, či jídlo pro Vaše domácí mazlíčky. Nezapomeňte, že ryby jsou také krmeny například kuřatům chovaným na vejce a maso. Snažte se omezit množství mořských ryb, které jíte, především těch mořských. Zkuste si najít ekologický a spolehlivý zdroj pro ryby, které dáváte na talíř sobě nebo vašim mazlíčkům, nebo do vašeho jídelníčku zakomponujte více vegetariánských a veganských jídel.

TIP: Žijete bez odpadu, nebo experimentujete s ekologičtějšími řešeními? Tyto produkty z našeho obchodu by se Vám mohly líbit:

A proč se o tomto problému více nemluví?

Ale proč jste o tomto problému už neslyšeli dříve? Takový průšvih by se k Vám přece donesl! Za prvé, v Česku máme tendenci se od problémů oceánu distancovat, pokud tedy zrovna nejdeme k moři na dovolenou. Dokud ale konzumujeme produkty z moře pocházející, nebo na rybářství závislé, nesmíme se této debaty stranit. O tom, jakým problémem je co se týče plastového znečištění průmyslové rybaření, se ale také dlouho nevědělo a výzkumy potvrzující jeho škodlivost se začaly množit až v posledních letech – ač odpad, o kterém mluvíme, moře zaplavuje už mnohem déle. Pomozte tedy toto ticho prolomit a sdílejte tento článek na Facebooku a Instagramu, nebo ho pošlete přátelům. Věděli jste o této problematice? Napište nám do komentářů! 

 


 

Autor: Lucie Štěpánková

5 tipů na to, jak snížit uhlíkovou stopu vaší domácnosti ještě dnes

Změna klimatu. Je nějaké (ekologické) téma v současné době aktuálnější? Všude je řeč o emisích CO2, nebezpečí metanu, nebo kompenzacích uhlíkové stopy. A to bychom nebyli ekologicky zaměřený web a e-shop, abychom na toto téma nepřispěli našimi zkušenostmi a tipy. Dali jsme proto dohromady 5 způsobů, jak můžete ještě dnes snížit uhlíkovou stopu vaší domácnosti. Chránit životní prostředí a zachovávat ho pro budoucí generace není vůbec těžké, když na to jdete krok za krokem a každý den volíte ekologičtější možnosti.

“Nemáme žádnou Plenetu B.”

1. Omezte jízdu autem a její dopad na životní prostředí

Nechte raději auto zaparkované u domu a raději použijte hromadnou dopravu, či ještě lépe kolo a vlastní nohy. Nikoho z nás už dnes nepřekvapí, že doprava je jedním z hlavních zdrojů emisí CO2 do ovzduší. Česká města (ale i vesnice a venkov) mají skvělou síť veřejné dopravy, jednu z nejlepších na světě. Jaká škoda by byla ji nevyužít a místo toho přispívat ke změně klimatu řízením auta?

Pokud jste ale v situaci, kdy auto opravdu použít musíte, stále máte několik možností, jak svůj dopad na životní prostředí snížit. Tím nejjednodušším je zodpovědné řízení a vyvarování se prudkého brždění a rychlých rozjezdů. Věděli jste, že agresivní styl jízdy může spotřebovat až o 40% více paliva? Stejně tak i správná údržba vozidla, nebo vyložení zbytečného nákladu pomůže šetřit palivem a tak i emisemi.

V neposlední řadě při nákupu nového auta berte v potaz jeho uhlíkovou stopu. Zvažte, zda vozidlo opravdu potřebujete a jestli si nevystačíte i bez něj. Výroba nového vozidla je také zodpovědná za uvolňování spousty skleníkových plynů, nejen jeho provoz. Alternativou koupě nového auta je samozřejmě i nákup z druhé ruky. Při výběru auta nezapomeňte na elektrické či hybridní alternativy a hlavně si konkrétní model řádně prozkoumejte na internetu a ujistěte se, že víte vše o jeho dopadu na životní prostředí. Elektrická vozidla jsou nejlepší alternativou, pokud elektřina, která je pohání, pochází z obnovitelných zdrojů, a tak i původ elektřiny ve Vašem okolí nezapomeňte porbádat.

2. Omezte létání, nebo vždy létejte economy class

Pokud často létáte za prací i zábavou, pak je letadlová přeprava pravděpodobně zdrojem velkého podílu vašich emisí. Proto si zkuste jakýkoli výlet letadlem dvakrát rozmyslet, než koupíte letenky. V dnešním globálním světě se ale létání často nevyhneme. Lákají nás příroda a kultura cizích zemí, do cest nás nutí pracovní povinnosti, nebo se chceme setkat s přáteli a rodinou žijícími v zahraničí. A proto vám, stejně jako u použití automobilu, nedoporučím, ať jednoduše méně cestujete. Jelikož sama vím, jak frustrující je tuto radu slyšet jako jediné řešení. Na kratší vzdálenosti ale zkuste zvážit jiné metody přepravy, cesta autem, nebo ještě lépe vlakem či autobusem by mohla být ekologičtější a v některých případech i levnější.

Co tedy dělat, pokud se letu letadlem nedokážete, nebo třeba ani opravdu nechcete, vyhnout? Zaprvé vždy volte přímý let, raději než cestu s přestupem. Vzlet a přistání letadla totiž produkují nejvíce emisí, a tak můžete zýrazně snížit uhlíkovou stopu své cesty při volbě přímého letu. I přestupu se ale občas bohužel nevyhnete, některé lety zkrátka přímo nelétají. Jedna věc, kterou ale můžete udělat při každém letu, je volba cesty economy třídou. Cesta business class má totiž třikrát větší dopad na životní prostředí a první třída skleníkových plynů produkuje dokonce devítinásobek stopy economy třídy.

Většina aerolinek také nabízí možnost zakoupit takzvaný “carbon offset“, neboli kompenzaci uhlíkové stopy, které vám mají pomoci snížit uhlíkovou stopu vaší cesty. Tento systém funguje tak, že darujete peníze organizaci, která stejné množství emisí, jaké Váš let způsobí, z ovzduší odstraní svou činností, nebo zabrání uvolňování dalších budoucích emisí: například sázením stromů, šířením technologií jako je solární energie či instalací ekologičtějších řešení vytápění domácností. Ač je argument, že by bylo lepší se vypuštění emisí vyvarovat a ne se snažit “vyčistit si karmu“ kompenzací, rozhodně něco ke zvážení, tyto “carbon offsets“ jsou dobrým řešením, jak alespoň část škody způsobené leteckou přepravou nahradit. Skvělý článek, který mi pomohl si o konceptu těchto kompenzací udělat lepší představu (je sice v angličtině, ale podle mého rozhodně stojí za přelouskání) najdete na stránkách britského Guardianu.

3. Snižte svou spotřebu masa

Vegetariánská a veganská jídla mají oproti masu a živočišným výrobkům výrazně nižší uhlíkovou stopu, zařaďte jich do vašeho jídelníčku více.

 

Vaši stravu obohaťte o více rostlin, raději se naopak vyhněte časté konzumaci produktů živočišného původu, především hovězího masa. Živočišné produkty mají totiž výrazně vyšší uhlíkovou stopu, než rostlinné alternativy. Ať se rozhodnete konzumovat maso a další živočišné produkty jen některé dny v týdnu, postupně je omezit, průběžně volit ekologičtější alternativy, úplně je z Vašeho jídelníčku vyřadíte, anebo si jen dnes večer uvaříte vegetariánskou večeři – můžete snížit uhlíkovou stopu vašeho jídelníčku.

Pro porovnání, produkce 150g hovězího do ovzduší uvolní přes 15kg skleníkových plynů (především metanu), což je 5,5x více, než stejně velká porce kuřecího masa a 150x více než stejně velká porce fazolí! Porovnání kravského mléka a jeho alternativ Vás nejspíše také překvapí, ač zde není rozdíl tak šokující, jako u masa. Jedna 200ml sklenice kravského mléka vypustí do ovzduší 627g skleníkových plynů, zatímco sklenice mandlového mléka jich “má na krku“ 4,5x méně.

Jakékoli jídlo nakupujete, ujistěte se, že je lokální. Není nic horšího, než si domů přinést sklenici oblíbené ho arašídového másla, nebo skvěle vypadající víno a až vzápětí zjistit, že je produktem Austrálie a za Vámi tak letělo doslova přes celý svět. Nezapomeňte tedy tyto informace získat už v obchodě a na jejich základě se rozhodovat.

Pokud by Vás dopad jídla, které jíte, na životní prostředí, zajímal, nezapomeňte si přečíst náš článek na téma skleníkových plynů a živočišných produktů.

4. Perte prádlo na nižší teplotu a bez sušičky

V některých evropských zemích se sušící se prádlo stalo nedílnou součástí ulic, zatímco v USA najdete v každé domácnosti neekologickou sušičku. Od koho se chceme přiučit?

 

Sušička na prádlo spotřebuje pětinásobek elektřiny spotřebované pračkou, a tak jednoduché sušení na sušáku může snížit jejich příspěvek ke změně klimatu o třetinu. V Evropě jsme si sušičky nikdy neoblíbili, jsou to totiž jedny z nejvíce neekologických i neekonomických spotřebičů a poměrně vysoké požární nebezpečí. V pračkách ale pereme jako zbytek světa, proto nezapomeňte snížit teplotu na kterou perete. Pokud se nejedná o něco jako látkové kapesníky, pak by 30 stupňů mělo být víc než dost k odstranění skvrn i zápachu, vaše oblečení navíc při praní na nižší teploty déle vydrží!

5. Vytáhněte elektroniku ze zásuvky

 

Možná vás překvapí zjištění, že elektronika a spotřebiče spotřebovávají energii pokud jsou zapojené, i když jsou vypnuté. Co už vás asi tolik nepřekvapí je, že třeba notebooky nebo telefony čerpají ze sítě energii i když jsou plně nabité. Proto všechna Vaše zařízení nezapomeňte odpojit, pokud je zrovna nepoužíváte či nenabíjíte. Ušetříte tak nejen spoustu emisí a zbytečně vyplýtvané elektřiny, ale také peníze.

 

Jaké z našich tipů jsou u vás doma na denním pořádku? A o jakých jste třeba ještě nepřemýšleli? Dejte nám vědět v komentářích a nezapomeňte tento článek sdílet s přáteli na Facebooku a Instagramu a inspirovat je!


 

Autor: Lucie Štěpánková